4 C 70/2021-26 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se domáhala svým návrhem doručeným soudu dne [datum] zaplacení částky celkem [částka] sestávající z jistiny ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků [částka] a kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a smluvní pokuty [částka]. Nárok odvozovala z titulu pohledávky, jež jí byla smlouvou ze dne [datum] postoupena společností [právnická osoba], na žalobkyni, s účinností ke dni [datum]. Původní věřitel [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na částku [částka] a dodatkem ze dne [datum] na celkovou částku 7 000. Žalovaný se zavázal uhradit dále i kapitalizovaný úrok ve výši [částka], se splatností do [datum]. Žalovaný neuhradil ničeho. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Žalovanému byla žaloba doručena dne [datum] na adresu trvalého bydliště, ke které se nijak nevyjádřil. 3. Žalobkyně vzala podáním ze dne [datum] žalobu zpět v části zaplacení jak kapitalizovaných úroků v částce [částka], i smluvní pokuty ve výši [částka], celkem částky [částka]. Soud řízení v této části zastavil dle § 96 o.s.ř., když k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před prvním jednáním ve věci a nezjišťoval proto ani stanovisko žalovaného k tomuto procesnímu úkonu žalobkyně (výrok I). 4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla uzavřena dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na částku [částka], která byla žalovaným převzata při podpisu smlouvy. Dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] dodatek na celkovou částku [částka]. Dne [datum] převedla společnost žalovanému částku [částka] na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný byl dopisem z [datum] vyzván k zaplacení dlužné částky a rovněž byl vyrozuměn o postoupení pohledávky na základě smlouvy z [datum]. Žalovaný byl vyzván k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum]. 5. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen o.z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. 6. Dále soud vycházel i ze zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), který byl platný v době uzavření druhé smlouvy o úvěru. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 254/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.o.s.“), dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 75 z.o.s. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 7. Podle ustanovení § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.). 10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 11. Dále soud aplikoval § 1970 o.z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 12. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba uplatněná žalobkyní je po částečném zpětvzetí žaloby důvodná. V daném případě měl soud z doložených listin prokázáno, že uzavřel právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru ve smyslu shora citovaného § 2395 o.z. modifikovaném zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Předmětem byl úvěr v celkové výši [částka]. Žalobkyně současně prokázala, že v souladu s § 1879 a násl. o.z. vstoupila do práv původního věřitele na základě smlouvy a žalovaný byl současně o postoupení pohledávky vyrozuměn. Právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytl žalovanému, fyzické nepodnikající osobě peněžité plnění. Žalovaný měl úvěr splatit spolu s kapitalizovaným úrokem. Žalobkyně k výzvě soudu ohledně posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a ve shodě s poslední judikaturou, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018 k této otázce ničeho nedoložila, žalobu pak omezila o další nároky (kapitalizovaný úrok a smluvní pokutu). Trvala pouze na poskytnuté jistině a kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení a zákonném úroku z prodlení. Soud proto dospěl k závěru, že jde o právní jednání absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a související zjevné narušení veřejného pořádku ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o.z., pro absenci posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný je tak povinen plnění na základě neplatné smlouvy vrátit dle principů vydání bezdůvodného obohacení. Soud tedy uložil žalovanému zbývající jistinu vrátit dle principu vydání bezdůvodného obohacení a dále podle § 1970 o. z. i spolu s úrokem z prodlení z této částky v kapitalizované výši [částka] (za období od [datum] do [datum]) a dále od [datum] do zaplacení. Požadovaná výše úroků z prodlení je v souladu s jejich zákonnou výší dle nař. vl. [číslo] Sb. Lhůtu k plnění stanovil zákonnou třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši [částka]. 14. Lhůtu k plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s