8 C 56/2020-186 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobce se podanými žalobami domáhal určení existence služebnosti inženýrské sítě specifikované ve výrocích I., II. a III. tohoto rozsudku s odůvodněním, že je vlastníkem stavby – dešťové kanalizace, neboť v postavení kupujícího uzavřel dne [datum] s Ing. [jméno] [příjmení], správcem konkursní podstaty [právnická osoba] – [právnická osoba], v postavení prodávajícího, kupní smlouvu, na základě které přešlo na žalobce vlastnické právo k souboru nemovitých věcí tvořících areál zemědělského střediska ve [obec] spolu se všemi právy a povinnostmi, jakož i se zákonnými součástmi a příslušenstvím, mimo jiné i k souboru staveb, které tvoří dešťovou kanalizaci, která odvádí dešťové srážky z tohoto areálu, přičemž tato dešťová kanalizace je umístěna částečně i na pozemcích žalovaných. Celý areál je tvořen pozemky o výměře více než 100 000 m² a budovami, které se na těchto pozemcích nacházejí. Tyto budovy zaujímají plochu přes 10 000 m². Jedná se tedy o veliký průmyslový areál. Žalobce konstatuje, že používání existující dešťové kanalizace je v současnosti jediný způsob, jak odvádět z areálu dešťové vody. Dle informací, které má žalobce k dispozici, se stavba této kanalizace nachází v havarijním technickém stavu. Pro zachování její funkčnosti vyžaduje rekonstrukci. Žalobce uvádí, že více než 40 let existence kanalizace dosud nijak neomezovala vlastníky dotčených pozemků. Za účelem zajištění ochrany majetku žalobce, tedy ochrany souboru staveb tvořící dešťovou kanalizaci, vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalované dopisem ze dne [datum] k poskytnutí nezbytné součinnosti za účelem provedení zápisu existence služebnosti inženýrské sítě - stavby dešťové kanalizace na pozemcích žalovaných do katastru nemovitostí. Protože žalovaní reagovali na požadavek poskytnutí součinnosti negativně, nezbylo žalobci nic jiného než se domáhat ochrany svého majetku soudní cestou. Dešťová kanalizace byla vybudována bývalým JZD nejpozději na počátku osmdesátých let minulého století, přičemž věcné břemeno k pozemkům žalobce coby služebným pozemkům opravňující vlastníka této stavby, tedy stavby dešťové kanalizace k umístění a údržbě této stavby, vzniklo v důsledku jeho vydržení, když jak právní předchůdci žalobce, tak ani žalobce sám nebyli nikdy v minulosti rušeni ve výkonu tohoto věcného břemene - služebnosti. Protože však žalovaní neuznávají existenci této služebnosti inženýrské sítě, a protože služebnost není zapsána v katastru nemovitostí, má žalobce naléhavý právní zájem na určení existence služebnosti inženýrské sítě soudem a následný zápis této služebnosti do katastru nemovitostí. 2. Žalovaní navrhovali žalobu zamítnout, když uvedli, že žalobce není vlastníkem stavby potrubí, která se nachází mimo jiné také na pozemcích žalovaných, pročež není aktivně věcně legitimován k podání žaloby a nesvědčí mu ani naléhavý právní zájem na určení věcného břemene (služebnosti inženýrské sítě) k pozemkům žalovaných. Pozemky žalovaných nikdy netvořily areál bývalého JZD. Žalobce ani neprokazuje, že by mu svědčilo oprávnění k umístění stavby potrubí na pozemcích žalovaných. Žalobce neprokazuje tvrzení, že stavba potrubí na pozemcích žalovaných byla vybudována bývalým JZD někdy na počátku 80. let minulého století. Bývalý areál JZD nikdy neměl zhotovenou řádně kanalizační síť pro dešťovou vodu. Na sousední pozemky vytékala voda jednak z potrubí, ale stékala sem také voda dopadající na povrch pozemků a zpevněných ploch areálu JZD. Na těchto sousedních pozemcích se voda hromadila a dále po nich stékala a docházelo přitom k odnosu ornice a erozi půdy a břehu potoka. Stavbu potrubí na pozemcích žalovaných a také na sousedních pozemcích ve vlastnictví [jméno] [příjmení] (p. [číslo]) a [jméno] [příjmení] (p. [číslo]) fakticky prováděl od roku 1992 do roku cca 1995 jeden z vlastníků pozemků pan [příjmení] [příjmení], jemuž byly pozemky po revoluci svěřeny do soukromého užívání cca v r. 1991. Před započetím stavby potrubí byl pozemek p. [číslo] tvořící břeh potoka poničen odnosem půdy díky velkým dešťovým srážkám, ale hlavní problém tkvěl v tom, že z areálu JZD stékala voda po svažitém terénu po sousedních pozemcích směrem k potoku a díky tomu byly tyto pozemky poničené odnosem půdy a podmáčené. Stavbu potrubí prováděl pan [příjmení] s vědomím a souhlasem (ústním) ostatních vlastníků pozemků (právních předchůdců žalovaných), na nichž potrubí zhotovoval, resp. vůle těchto vlastníků se shodovala, že pan [příjmení], protože pozemky užíval, i na jejich pozemcích zhotoví potrubí a pomůže jim, tak ke zlepšení jejich stavu. Žalovaní si to pamatují z vyprávění svých právních předchůdců a s tímto pozemky jako nástupci převzali. Stavba potrubí spočívala ve výkopových pracích, uložení potrubí, jeho zahrnutí a srovnání povrchu. Při stavbě potrubí pomáhal panu [příjmení], když bylo potřeba více rukou, občas soused pan [jméno] [příjmení]. Výkopové práce prováděl pan [příjmení] vlastní mechanizací - bagrem zn. Hon. Jednalo se o potrubí sestavené převážně ze zbytkových kusů betonového potrubí, co měl pan [příjmení] k dispozici doma či sehnal jinde, neboť jej měl možnost opatřit v zaměstnání jako odpad, což vlastníci pozemků (předchůdci žalovaných) vítali, protože nemuseli vynakládat finanční prostředky na jejich koupi a na stavbu. Betonové potrubí bylo doplněno potrubím plastovým, a to zejména koncová část potrubí u ústí do potoka. Protože se jedná o poměrně dlouhý úsek potrubí a pan [příjmení] dostával potrubí postupně a stavbu prováděl ve svém volném čase, byla stavba zhotovována postupně, a to včetně zpevnění břehu potoka kamením a srovnávání pozemků navážkou zeminy, po dobu cca 3-4 let. Tvrzení žalobce, že jediný způsob odvodu dešťové vody z jeho nemovitostí je jím označovanou dešťovou kanalizací přes pozemky žalovaných, je nepravdivé. Kdyby si žalobce vybudoval v areálu kanalizační síť pro odvod dešťové vody ze staveb, má možnost odvádět srážky ze svých nemovitostí (budov, ploch a pozemků) do obecní veřejné dešťové kanalizace, která se nachází na pozemku p. [číslo] to přes pozemek v jeho vlastnictví p.č. st. [číslo], na němž se zřejmě dešťová kanalizace popř. její přípojka nachází. 3. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů: 4. Zemědělské družstvo se sídlem v [obec] zastoupené předsedou družstva Ing. [jméno] [jméno] přenechalo [jméno] [příjmení] do užívání pozemky specifikované v bodě 1. dohody o dočasném užívání sdružených pozemků ze dne [datum] za účelem zemědělského využití (dohoda o dočasném užívání sdružených pozemků na čl. 96). Vlastnictvím žalované 1 jsou mimo jiné nemovité věci – pozemek parc. [číslo] orná půda, pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]). Vlastnictvím žalovaného 2 jsou mimo jiné nemovité věci – pozemek parc. [číslo] orná půda, pozemek parc. [číslo] orná půda, pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, pozemek parc. [číslo] orná půda, pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, pozemek parc. [číslo] orná půda, pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, pozemek parc. [číslo] orná půda a pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]). Spoluvlastnictvím žalovaných 3 a 4 jsou mimo jiné nemovité věci – pozemek parc. [číslo] orná půda, pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro katastrální [anonymizováno] a [územní celek] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]). 5. Žalobce v postavení kupujícího uzavřel dne [datum] s Ing. [jméno] [příjmení], správcem konkursní podstaty [právnická osoba] – [právnická osoba], v postavení prodávajícího, kupní smlouvu, na základě které přešlo na žalobce vlastnické právo k souboru nemovitých věcí specifikovaných v čl. 1 [číslo] předmětné smlouvy tvořících areál zemědělského střediska ve [obec] spolu se všemi právy a povinnostmi, jakož i se zákonnými součástmi a příslušenstvím. V článku IV. žalobce prohlásil, že je seznámen se skutečným i právním stavem převáděných nemovitostí, a že je kupuje, jak stojí a leží (kupní smlouva na č. l. 14 – 17 včetně přílohy na č. l. 18 – 22). Celý areál je tvořen pozemky o výměře více než 100 000 m² a budovami, které se na těchto pozemcích nacházejí. Tyto budovy zaujímají plochu přes 10 000 m² (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 5, 10 – 11, 12 – 13, 24 – 26). Jedná se o veliký průmyslový areál (fotografie založené na č. l. 27 – 29). 6. Žalobce dopisem ze dne [datum] požádal žalované o poskytnutí součinnosti k potvrzení existence služebnosti inženýrské sítě potrubí dešťové kanalizace s tím, že vlastní v katastru [územní celek] řadu nemovitostí, které se vztahují zejména k areálu bývalého ZD [obec], když vlastní také stavby inženýrských sítí, které s vlastnictvím areálu souvisejí, konkrétně dešťové ka