10 C 199/2021-21 — Okresní soud v Rakovníku

Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení [částka] s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku, který byla žalovaná z pozice odběratele elektřiny žalobkyni povinna platit podle zvláštního zákona, a to za období od února 2019 do prosince 2020. Soud učinil následující skutkový závěr o stavu věci: Žalobkyně zaslala dopis ze dne [datum] žalované označený jako výzva k přihlášení poplatníka, a to z důvodu, že na adrese [adresa], se stala evidovaným odběratelem elektrické energie, ale nebyla nalezena mezi plátci televizních poplatků. Ve výzvě je uveden postup (případ 1-3) dle popsaných bodů, co se má, v kterém případě učinit; rovněž je v ní uvedeno„ co se stane, pokud na tento dopis vůbec neodpovím“. Součástí výzvy bylo i čestné prohlášení. Výzva byla žalované doručena fikcí. Přihlášení žalované do evidence bylo k měsíci 1/ 2019 O tom byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum], ve kterém byla uvedena první platba ve výši [částka] k [datum]. Žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. Podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 o rozhlasových a televizních poplatcích, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen„ provozovatel vysílání ze zákona“) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 7 odst. 2 citovaného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. V daném případě vznikla žalované s účinností od [datum] povinnost k úhradě televizního poplatku ve výši [částka] za každý z televizních přijímačů dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (§ 3 odst. 4 uvedeného zákona), neboť žalovaná se stala odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, a to na adrese [adresa]. Žalovaná obdržela výzvu žalobkyně pro přihlášení poplatníka, byla poučena o postupu v případě, že má televizi (ale neplatí poplatek), poplatek již platí za domácnost či televizi nemá. Rovněž byla poučena o tom, co se děje v případě, kdy na dopis neodpoví. Součástí bylo čestné prohlášení, uvádějící důvody pro jeho neplacení. Žalovaná se tak stala poplatníkem televizního poplatku v souladu se zákonem, nebylo prokázáno, že za uvedené období nárok žalobkyni nevznikl. [jméno] žalovaná nereagovala na výzvu žalobkyně, zůstala nečinná, a byla tak zaevidována do evidence poplatníků dle uvedeného zákona oprávněně. V souladu s § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích byla žalovaná povinna platit televizní poplatek ve výši [částka] měsíčně, vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Tuto svou povinnost žalovaná v období od února 2019 do prosince 2020 neplnila a dluží za toto období celkem [částka] (za 23 měsíců po [částka]). Žalovaná dlužnou částku neuhradila. S ohledem na shora uvedené shledal soud žalobu plně důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužné televizní poplatky za období února 2019 do prosince 2020 v celkové výši [částka], a to včetně zákonného úroku z prodlení, vypočteného za období prodlení od [datum] do [datum] (podání žaloby) na částku [částka] (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou právního zástupce žalobkyně ve výši [částka] za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby) po [částka] podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále náhradou hotových výdajů advokáta ve výši [částka], tj. po [částka] ke každému z uvedených úkonů právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a DPH v sazbě 21% ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.