11 C 20/2022-18 — Okresní soud v Rakovníku

1.Předmětem řízení bylo zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení dle výroku I. rozsudku, a to z titulu využití veřejné hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], žalovaným dne [datum] (vlak [číslo] směr [obec]), kdy žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani poté, co mu byla zaslána předžalobní upomínka. 2.Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 3.Soud má za prokázané, že žalovaný cestoval dne [datum] vlakem [číslo] neprokázal se kontrolorovi platným jízdním dokladem, který by ho k této přepravě opravňoval. O provedené přepravní kontrole bylo sepsáno oznámení o závadách a potvrzení o nedodržení SPPO [číslo] které žalovaný podepsal, přičemž totožnost žalovaného byla prokázána občanským průkazem [číslo] [právnická osoba] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel činila přirážka za každou jízdu bez platného jízdního dokladu, která nebyla zaplacena na místě, [částka]. Pohledávku za žalovaným postoupila společnost [právnická osoba] dne [datum] na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum], odeslaným dle poštovního podacího lístku téhož dne a současně byl vyrozuměn o postoupení pohledávky. Žalovaný ani poté ničeho neuhradil. 4.V daném případě byl žalovaný, jakožto cestující využívající veřejnou hromadnou dopravu provozovanou právním předchůdcem žalobkyně, povinen prokázat se pověřené osobě platným jízdním dokladem, kdy smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 a § 2578 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, byla mezi účastníky uzavřena okamžikem nastoupení žalovaného do vlaku. Jelikož se žalovaný z důvodů daných na své straně neprokázal platným jízdním dokladem a porušil tak svou povinnost vyplývající z § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vznikla mu povinnost zaplatit přirážku k jízdnému dle tarifu [právnická osoba] [částka] (výše přirážky byla stanovena v souladu s § 37 odst. 6 zákona o drahách). Žalovaný byl povinen přirážku k jízdnému uhradit v den kontroly, tj. [datum], což však neučinil a je v prodlení. S ohledem na výše uvedené shledal soud žalobu plně důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], včetně zákonného úroku z prodlení (povinnost zaplatit úrok z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku, výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 5.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], které tvoří odměna advokáta za tři úkony právní služby ve výši [částka] podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tři režijní paušály po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, 21 % daň z přidané hodnoty z částky [částka] ve výši [částka] a soudní poplatek [částka]. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o formulářovou žalobu, tedy o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje částku [částka]. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 6. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.