4 C 82/2022-40 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 11 247 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru. Žalobu zdůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] úvěrovou smlouvu (dále jen„ smlouva“). Před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované, byla podrobena důslednému credit scoringu, byla posouzena příjmová a výdajová stránka a další ukazatele. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet v 24 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná si dvakrát prodloužila splatnost. Žalovaná uhradila celkově 2 937 Kč. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 11 247 Kč skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 7 330 Kč, úroků v celkové výši 1 568 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 460 Kč, smluvních pokut ve výši 1889 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 83,28 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 11 247 Kč od [datum] do zaplacení. 2. K výzvě soudu, zda splnila povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), žalobkyně odkázala na právní úpravu, odbornou literaturu a na rozhodnutí nejvyšších soudů Švédského království, Litevské republiky a České republiky i Krajského soudu v Ústí nad Labem a sdělila, že svou zákonnou povinnost naplnila prověřováním bonity žalované prostřednictvím jeho kreditního scoringu, přičemž je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Existenci případných pochybností ohledně bonity klienta a jeho schopnosti splácet finanční závazky a hradit i nezbytné životní výdaje minimalizovala jeho kontrolou v externích registrech. Na základě těchto zjištění shledala schopnost žalované splácet daný úvěr. Zdůraznila přitom, že uvedený statistický model je spolehlivějším způsobem posouzení úvěruschopnosti, než na základě vyžádaných dokladů, protože skutečnost, že klient dosáhl určitého příjmu, neznamená, že tohoto příjmu bude dosahovat po celou dobu trvání úvěrového vztahu, a protože řady svých výdajů si ani není vědom. Odbornou péči je tak třeba spatřovat ve výpočtu kreditního skóre žalované, což je statisticky nejspolehlivější ukazatel. Žalobkyně byla přesvědčena, že splnila podmínky zákona. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud věc projednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalované, která ačkoliv byla k ústnímu jednání řádně předvolána, bez omluvy se nedostavila, i v nepřítomnosti žalobkyně, která se z účasti na jednání řádně omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti. 5. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil níže uvedené skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebníku, výpisu čerpání, splátek a úhrad a výpisu proplacení a úvěrové smlouvy soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované dne [datum] peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky včetně úroků a poplatků, celkem 11 008 Kč, vrátit ve 24 měsíčních splátkách. Uhradila celkově částku 2 937Kč. 7. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že dle žádosti byl příjem žalované 16 000 Kč, splátky jiným společnostem 5 103 Kč. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech [příjmení], NRKI, CRIBIS, ISIR. 8. Z výzev ze dnů [datum], [datum] s podacím lístkem a předžalobní výzvy ze dne [datum] s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky. 9. Po zhodnocení shora uvedeného učinil soud tento skutkový závěr: 10. Dne [datum] žalobkyně uzavřela s žalovanou jako spotřebitelem smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy jí byl poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se předmětný úvěr zavázala vrátit. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 2 937 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila schopnost žalované hradit poskytnutý úvěr tím, že byla v rámci zjišťování kreditního skóre posouzena její příjmová a výdajová stránka a přezkoumány klientské informace poskytnuté v žádosti o úvěr, kde žalovaná uvedla, že má příjem 16 000 Kč. Žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech [příjmení], NRKI, [příjmení], ISIR. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky. 11. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. 12. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ z.o.s.“), který byl platný v době uzavření smlouvy o úvěru. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 254/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.o.s.“), dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 75 z.o.s. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 13. Podle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 14. Podle ustanovení § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.). 15. Podle § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit pokud to ujednání dlužníka věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 16. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti se soud v prvé řádě zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně jako věřitel přenechala žalované jako dlužníkovi částku 8 000 Kč s tím, že žalovaná ji ve sjednané době vrátí. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná uzavírala smlouvu jako spotřebitel a žalobkyně při poskytnutí úvěru jednala v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvu, která musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však nedoložila, že by před poskytnutím spotřebitelského úvěru splnila svoji povinnost vyplývající ze shora citovaného ustanovení tohoto zákona, a to před poskytnutím úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele tedy žalované splácet spotřebitelský úvěr. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] však věřitel nedostojí povinnosti postupovat odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelských úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podl