6 C 145/2021-15 — Okresní soud v Rakovníku

Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení [částka] s příslušenstvím představující dlužnou částku ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba]. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalované energie a související služby na odběrném místě [ulice a číslo], [obec]. Za dodání energie dle uvedené smlouvy za fakturační období od [datum] do [datum] bylo žalované na základě faktury [číslo] vyúčtováno při spotřebě celkem [číslo] MWh celkem [částka]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se společností [právnická osoba], smlouvu o postoupení pohledávek, která byla prodloužena dodatkem do [datum] a znovu dodatkem dne [datum], jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky dne [datum]. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. Po právní stránce soud hodnotil vztah mezi účastníky tak, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný v souladu s § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji povinnost dodat elektřinu do odběrného místa, žalovaná však svoji povinnost zaplatit za odebranou elektřinu nesplnila, a dluží tak celkem [částka], když tato pohledávka byla dle smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Tím, že žalovaná nesplnila řádně a včas svůj závazek, dostala se do prodlení (§ 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů; dále též„ o. z.“) a je povinen platit z nezaplacené částky úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši [částka], a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši [částka] částkou [částka], neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedená u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 8 C 2/2021 či 11 C 1/2021) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka]. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů, když neshledal důvody pro její prodloužení. (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.