6 C 167/2022-20 — Okresní soud v Rakovníku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o účtu, dne [datum] pak smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu. na základě tohoto byl žalovanému na sporožirovém účtu poskytnut kontokorentní úvěr. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu. Na předmětném účtu žalovanému vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně přes výzvy neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Ke dni podání žaloby žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani částečně, přestože k tomu byl opakovaně vyzýván. 2. Žalovaný se přes výzvu soudu k návrhu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) za přepokládaného souhlasu účastníků bez nařízení jednání. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud níže popsaný závěr o skutkovém stavu věci: Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně – [právnická osoba] [IČO] sídlem [adresa] [číslo], na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. [právnická osoba] uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu op poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalovanému na běžném účtu povolen kontokorentní úvěr. Limit kontokorentního úvěru, tedy povoleného debetního zůstatku byl sjednán do limitu ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu. Překročení limitu bylo považováno za případ vzniku tzv. nepovoleného debetního zůstatku, který byl žalovaný povinen vyrovnat. nepovolený debetní zůstatek však i přes upomínky učiněné ze strany právního předchůdce žalobkyně vyrovnán nebyl, což představovalo závažné porušení smlouvy o úvěru, proto [právnická osoba] převedla pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne [datum] na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky s úroky. O tomto byl žalovaný vyrozuměn výzvou ze dne [datum]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému dopisem odeslaným doporučeně dne [datum]. Žalovaná částka představuje zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], úroků z prodlení ve výši [částka] kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, úroků z úvěru ve výši [částka] kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky. Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroků z úvěru ve výši 18. 90% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky do zaplacení a za stejnou dobu pak úroky z prodlení v zákonné výši 8,50% z uvedené částky. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem odeslaným dne [datum], na který žalovaný nereagoval. 5. Na takto zjištěný stav soud aplikoval ustanovení § 2662 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen („ o.z“), dle kterého se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu na účet. Dle § 2664 o.z. s peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem. Podle § 2665 o.z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 6. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ustanovení § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 9. Po zhodnocení shora uvedeného dospěl soud k závěru, že v posuzovaném případě právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o účtu dle § 2662 a násl. o.z. Na jejím základě právní předchůdce žalobkyně zřídil pro žalovaného účet a žalovaný se zavázal s peněžními prostředky na účtu nakládat ujednaným způsobem. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil, když na jeho účtu vznikl záporný zůstatek, který je dle ustanovení § 2395 o.z. povinen vrátit. Dlužnou částku však žalovaný dosud neuhradil, a to nejen právnímu předchůdci žalobkyně, ale ani samotné žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným v souladu se shora citovanými ustanoveními postoupena, o čemž právní předchůdce žalobkyně žalovaného řádně informoval. Proto soud žalobě ohledně v plné výši vyhověl. 10. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je s plněním svého peněžitého dluhu v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně požadovaných úroků. Výše úroku byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. 11. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši [částka], kterou v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. [jméno] částku tvoří: - soudní poplatek ve výši [částka] - odměna za zastupování advokátem ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky) dle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14 b odst. 1 vyhl. č. 177/l996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT“), neboť žalobkyně podala svůj návrh na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech - náhrada hotových výdajů ve výši [částka] po [částka] za každý z úkonů právní služby dle § l3 odst. 1 a 3, § 14b odst. 5 AT - 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši [částka] (dle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o.s.ř. za použití ustanovení § 14a AT, když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně). 12. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému třídenní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku. 13. Tento rozsudek je odůvodněn dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.