7 C 104/2021-20 — Okresní soud v Rakovníku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. [jméno] částku dle žaloby tvoří součet dlužných předepsaných pojistných dle denního poměru trvání smlouvy v příslušném pojistném období. Součástí žalované částky jsou rovněž paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši [částka]. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za předpokládaného souhlasu účastníků bez nařízení jednání. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. 4. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého učinil níže popsaný závěr o skutkovém stavu věci: Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo„ Autopojištění Combi Plus IV“, které se týkalo vozidla Opel Vectra, [registrační značka]. Prostřednictvím této smlouvy se žalovaný zavázal hradit pojistné, první pojistné bylo ve výši [částka]. Pojistné období bylo sjednáno v délce kvartální a bylo splatné v první den příslušného pojistného období. Žalovaný však pojistné řádně nehradil, v důsledku čehož pojištění ke dni [datum] zaniklo. Dlužné období, po které nebylo hrazeno pojistné je od [datum] do [datum]. K úhradě dlužného pojistného žalobkyně žalovaného vyzývala dopisem ze dne [datum], [datum] a následně předžalobní výzvou ze dne [datum], což doložila kopií podacího archu ze dne [datum]. 5. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2758 a následující zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dle ustanovení § 2758 odst. 1 a 2 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Podle § [číslo] odst. 1 o.z má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Dále soud vycházel z ustanovení § 1970 o.z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní nebo zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. V projednávaném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši [částka]. Mezi účastníky byla uzavřena v písemné formě pojistná smlouva, na základě které se žalobkyně jako pojistitel zavázala žalovanému poskytnout pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, za což se žalovaný jako pojistník, zavázal platit žalobkyni pojistné. Žalovaný svoji povinnost vyplývající z předmětného závazkového vztahu nesplnil, když pojistné řádně a včas nehradil, a proto pojištění dne [datum] zaniklo pro neplacení pojistného. Dlužné pojistné za dobu od [datum] do [datum] žalovaný žalobkyni do dne podání žaloby ve věci neuhradil. Zároveň žalobkyni neuhradil náklady za odeslání upomínky, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný se dostal se svým peněžitým plněním do prodlení přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení z této částky požadovaný žalobkyní za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Výše úroku byla určena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého tato odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8% bodů. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši [částka]. Povinnost zaplatit náhradu nákladů uložil soud žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem. [jméno] částku tvoří: - soudní poplatek ve výši [částka], - odměna za zastupování advokátem ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky). Dle ust. § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1, vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), neboť žalobkyně podala svůj návrh na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, - náhrada hotových výdajů ve výši [částka] po [částka] za každý z úkonů právní služby dle § 13 odst. 1 a 3, § 14b odst. 5 a.t., - 21 % DPH z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši [částka] (dle. § 137 odst. 2, 3 o.s.ř. za použití § 14a a.t., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně). 10. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s..ř. uložil soud žalovanému 3 denní lhůtu k plnění a to od právní moci rozsudku. 11. Tento rozsudek je odůvodněn dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., které stanoví, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.