8 C 161/2022-50 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 7 094 Kč spolu s příslušenstvím, zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 794 Kč od [datum] do zaplacení, a to z titulu příspěvku do garančního fondu podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), za období od [datum] do [datum], kdy měl být nákladní automobil Iveco Daily, [registrační značka], provozovaný žalovanou, bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 2. Žalovaná daný nárok odmítla, neboť předmětné vozidlo vlastnila až od [datum], přičemž od [datum] již bylo pojištěno. Předtím vozidlo vlastnila [právnická osoba] s. r. o. (původně do [datum] s firmou [právnická osoba], poté do [datum] s firmou [právnická osoba]), [IČO]. 3. Na základě částečného zpětvzetí žalobkyně bylo řízení co do částky 6 622 Kč s příslušenstvím zastaveno, neboť žalobkyně na svém nároku trvala již jen pro období od [datum] do [datum]. Řízení tedy pokračovalo pro nárok na zaplacení částky 472 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 172 Kč od [datum] do zaplacení. 4. Strany mezi sebou učinily nesporným, že shora uvedený nákladní automobil byl ve vlastnictví žalované od [datum], a za období od [datum] do [datum] k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dále bylo mezi stranami nesporné, že žalované byla dne [datum] žalobkyní zaslána výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu. 5. Z kupní smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], prodala [značka automobilu] 3,0 [anonymizováno], roku výroby 2012, [registrační značka], žalobkyni za kupní cenu 181 500 Kč. 6. Soud vyšel jak z tohoto skutkového zjištění, tak především ze shodných tvrzení obou účastnic (§ 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaná byla v rozhodném období od [datum] do [datum] vlastnicí zmíněného nákladního automobilu Iveco Daily, a protože neměla v uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu daného automobilu, vznikla jí za každý den porušení této povinnosti povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek podle § 4 odst. 1 a 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vzhledem k včasné výzvě žalobkyně k úhradě vznikla žalované také povinnost uhradit náklady spojené s mimosoudním uplatněním tohoto práva (§ 4 odst. 4, 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Ve smyslu vyhlášky č. 205/1999 Sb., která provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, činí celková výše příspěvku (při sazbě 86 Kč denně za dva dny neplnění dané zákonné povinnosti) částku 172 Kč a paušální výše nákladů částku 300 Kč. 7. Jelikož žalovaná tento svůj dluh vůči žalobkyni v celkové výši 472 Kč řádně a včas neuhradila, dostala se současně podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po uplynutí stanovené lhůty od doručení výzvy k úhradě do prodlení. Soud proto uplatněný nárok žalobkyni přiznal, včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby, k čemuž došlo po námitkách žalované až při jednání soudu, protože žalobkyně svůj nárok původně uplatnila za období od [datum] do [datum] a až následně uznala, že u žalované jde o pouze dva dny, kdy pojištění odpovědnosti nebylo sjednáno, byla ve věci převážně úspěšná žalovaná. Vzhledem k tomu, že původní nárok byl uplatněn za celkem 79 dní tvrzeného nepojištění daného vozidla, je neúspěch žalované dán jen v nepatrné části, a proto jí náleží plná náhrada nákladů řízení. 9. Tyto sestávají jen z cestovného jejího zástupce ve výši 805 Kč (2 x 50,5 km při cestě z místa jeho působiště v [obec] k jednání soudu dne [datum] a zpět při průměrné spotřebě 6,9 l [číslo] km) podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb., neboť ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. tyto své hotové výdaje řádně doložila a neuplatnila místo toho paušální náhradu nákladů řízení podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Naproti tomu nebyla přiznána požadovaná náhrada mzdy, neboť ta mezi hotové výdaje zástupce nepatří (zákon nárok na náhradu ušlého výdělku umožňuje přiznat podle § 139 odst. 1 o. s. ř. jen v případě svědečného a odlišuje jej od hotových výdajů svědka).