8 C 252/2022-20 — Okresní soud v Rakovníku

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení [částka] s příslušenstvím. Podle žalobkyně vznikl tento nárok z titulu neuhrazeného televizního poplatku, který byl žalovaný z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinen platit podle zvláštního zákona. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl od [datum] hlášen v evidenci žalobkyně jako poplatník televizních poplatků. Dle předpisu plateb byl žalovaný povinen platit za televizní přijímač poplatek [částka] měsíčně, splatný do každého 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Za období měsíců červenec 2019 až srpen 2020 žalovaný předmětný poplatek neuhradil, čímž mu vůči žalobkyni vznikl dluh ve výši [částka]. K zaplacení této částky byl žalovaný vyzván výzvou ze dne [datum]. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil. 4. Po právní stránce posoudil soud danou věc takto: Právo žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil televizní poplatek, jeho výše ([částka] měsíčně) i splatnost (do 15. dne každého kalendářního měsíce) vyplývá z § 2 odst. 2, § 3 odst. 2, § 6 a § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění. Jelikož žalovaný televizní poplatek za období měsíců červenec 2019 až srpen 2020 řádně nehradil, dluží žalobkyni žalovanou částku. Dále žalobkyni dluží částku [částka] za náklady spojené s uplatněním pohledávky, vyplývající z Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne [datum] uzavřené mezi Českou televizí a společností [právnická osoba]. 5. Žalobkyně prokázala tvrzení obsažená v žalobě, a soud proto jejímu návrhu beze zbytku vyhověl a přiznal žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou právního zástupce žalobkyně ve výši [částka] za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby) po [částka] podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále náhradou hotových výdajů advokáta ve výši [částka], tj. po [částka] ke každému z uvedených úkonů právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a DPH v sazbě 21% ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 o. s. ř. 7. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř..