8 C 51/2022-177 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se domáhala určení, že prodej jejího spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/2 na ve výroku I tohoto rozsudku uvedených nemovitých věcech v dražbě v rámci dražebního jednání nařízeného žalovaným 2) na den [datum] od 10:00 hodin podle dražební vyhlášky vydané žalovaným 2) dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], nebo v dražbě v rámci dalšího dražebního jednání nařízeného žalovaným 2) podle dražební vyhlášky, v níž nejnižší podání bude stanoveno na základě znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení], ze dne [datum], [číslo] je nepřípustný. 2. Druhou žalobou, vedenou původně pod sp. zn. [spisová značka], se domáhala také určení, že prodej jejího spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/2 na ve výroku II tohoto rozsudku uvedených nemovitých věcech v dražbě v rámci dražebního jednání nařízeného žalovaným 2) na den [datum] od 10:00 hodin podle dražební vyhlášky ze dne 28. 1. 2022, č. j. [číslo jednací], nebo v dražbě v rámci dalšího dražebního jednání nařízeného žalovaným 2) podle dražební vyhlášky, v níž nejnižší podání bude stanoveno na základě znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení], dne [datum], je nepřípustný. 3. Obě žaloby zdůvodnila tím, že žalovaná 1) je insolvenční správkyní v jejím insolvenčním řízení a žalovaný 2) je soudní exekutor, který s žalovanou 1) uzavřel smlouvu o další činnosti exekutora, podle které se žalovaný 2) zavázal provést dražbu nemovitostí žalobkyně. Žalovaný 2) poté vydal shora citovaná usnesení o nařízení dražebního jednání, přičemž předmětem dražby jsou uvedené nemovité věci. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že tyto dražby nemovitostí jsou nepřípustné z důvodu nesplnění zákonného požadavku ocenění nemovitých věcí a určení jejich výsledné ceny, resp. z důvodu záměrného snížení obvyklé ceny na základě uvedených znaleckých posudků Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení]. Žalobkyně namítá, že soudní znalec nerespektoval ustanovení § 52 písm. a) až g) vyhlášky č. 503/2020 Sb., neboť oceňované nemovitosti vůbec nenavštívil, neviděl a neohledal. Dále namítá, že nemovitosti ocenil porovnávacím způsobem, avšak svá tvrzení nijak nedokládá a výši nájemného určil odhadem. Kromě toho nesprávně vycházel z vyhlášky č. 441/2013 Sb., která však byla nahrazena vyhláškou č. 424/2021 Sb. Jeho závěry o obvyklé ceně proto nemohou být relevantní, ostatně ani není v posudcích vysvětleno, proč je obvyklá cena spoluvlastnických podílů žalobkyně o tolik snížena oproti stanovené obvyklé ceně celku posuzovaných nemovitostí. Smlouva o další činnosti exekutora je navíc neplatná s ohledem na její neurčitost, resp. pro rozpor s dobrými mravy, když nebyl určen žádný konkrétní limit pro nejnižší podání, mohl tak být stanoven svévolně. Dále je přesvědčena o tom, že dražby jsou nepřípustné i z toho důvodu, že obě dražební vyhlášky jí byly doručeny až dne [datum], přičemž dražební jednání bylo nařízeno na [datum] od 10:00 hodin, resp. [datum] od 10:00 hodin, a vydání dražební vyhlášky mělo ve smyslu § 336a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), předcházet vydání usnesení o ceně nemovitých věcí, které mělo být doručeno žalobkyni, aby proti němu mohla podat opravný prostředek. Nakonec se domnívá, že dražba je nepřípustná, protože v insolvenčním řízení je veden incidenční spor o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty, který zatím nebyl ukončen, protože manžel žalobkyně podal dovolání proti rozsudku odvolacího soudu a navrhl také odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. 4. V obou případech žalobkyně zároveň navrhla nařízení předběžného opatření, podle kterého by byl žalovaný 2) povinen zdržet se nakládání s jejími spoluvlastnickými podíly, spočívajícím v provedení dražebního jednání nařízeného na den [datum] od 10:00 hodin, resp. na den [datum] od 10:00 hodin, a spočívajícím v provádění dalších dražebních jednání a dispozic s danými nemovitostmi. Usneseními zdejšího soudu ze dne 8. 3. 2022, č. j. [číslo jednací], a ze dne 8. 3. 2022, č. j. [číslo jednací], bylo těmto návrhům vyhověno, ale k odvolání obou žalovaných Krajský soud v Praze usneseními ze dne 1. 9. 2022, č. j. [číslo jednací], a ze dne 3. 10. 2022, č. j. [číslo jednací], obě usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrhy žalobkyně na nařízení předběžného opatření zamítl. Odvolací soud v obou svých rozhodnutích s odkazy na ustálenou rozhodovací praxi soudů mj. uvedl, že účastníkem řízení o návrhu na zpeněžení věci podle ustanovení o výkonu rozhodnutí je insolvenční správce, který návrh podal, a který má postavení oprávněného, povinný v tomto řízení nevystupuje. Účastníkem dražby prováděné při zpeněžení majetkové podstaty soudním exekutorem podle § 286 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona je insolvenční správce, na jehož návrh se provádí zpeněžení majetkové podstaty úpadce v dražbě prováděné soudním exekutorem, v dražbě má postavení oprávněného. Povinný v této dražbě také nevystupuje. Udělil-li soudní exekutor v takovéto dražbě nemovitosti příklep, mohou proti usnesení o příklepu podat odvolání pouze insolvenční správce, vydražitel a dražitelé, kteří se zúčastnili dražebního jednání, jestliže mají za to, že průběhem dražby byli zkráceni na svých právech, a osoby, kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražby. Jinými slovy, žalobkyně, jejíž majetek byl sepsán do insolvenční podstaty, není aktivně legitimována k podání návrhu na vydání předběžného opatření, jímž by soud zakázal soudnímu exekutorovi provést dražbu, neboť za úpadce jedná v insolvenčním řízení ohledně majetku sepsaného do insolvenční podstaty insolvenční správce. Žalobkyně jako úpadce se může postupu insolvenčního správce domáhat pouze v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu. 5. V projednávané věci je žalovaná 1) insolvenční správkyní žalobkyně, shora citované nemovité věci byly sepsány do insolvenční podstaty a zajištěná věřitelka poté dala pokyn k jejich zpeněžení v dražbě provedené soudním exekutorem. Smlouvou o další činnosti exekutora, uzavřenou mezi žalovanými, žalovaná 1) pověřila žalovaného 2) jako soudního exekutora provedením dražby a soudní exekutor se zavázal dražbu provést, přičemž cena spoluvlastnických podílů žalobkyně na předmětných nemovitostech byla stanovena zmíněnými znaleckými posudky, které na základě dané smlouvy soudní exekutor převzal do dražebních vyhlášek jako nejnižší podání. 6. Ačkoli shora uvedený právní názor Krajského soudu v Praze není pro posouzení věci samé závazný (§ 226 odst. 1 o. s. ř.), zdejší soud neshledal žádného důvodu, aby se od něj odchýlil. Lze tak jen zopakovat, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována k podání žaloby, kterou by se domáhala určení nepřípustnosti dražby, prováděné soudním exekutorem na základě smlouvy o další činnosti exekutora s insolvenčním správcem. Veškeré námitky, které má proti této smlouvě, případně i vůči ocenění nemovitých věcí, může uplatnit jen v rámci insolvenčního řízení. 7. Soud proto už jen na základě samotných žalobních tvrzení mohl uzavřít, že z důvodu absence aktivní legitimace žalobkyně nelze oběma žalobám vyhovět, a rozhodl tudíž, jak ve výrocích I a II rozsudku uvedeno, aniž by musel ve věci provádět jakékoli dokazování. 8. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovanou 1) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalované 1) náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají z nákladů za zastoupení advokátkou. Té podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání před soudem dne [datum]), dále ji podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý tento úkon, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu ve výši [částka] za každou započatou půlhodinu cesty z jejího sídla k soudu a zpět, což činí celkem [částka], a cestovné podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve výši [částka] (698 km při průměrné spotřebě 9,2 l [číslo] km), to vše podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. s náhradou za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Dohromady tak jde o částku [částka]. 9. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovaným 2) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému 2) taktéž náleží plná náhrada nákladů řízení, a to paušální náhrada ve výši [částka] za každý ze tří úkonů podle § 1 odst. 3 písm. a) a e) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (dvě odvolání proti shora uvedeným usnesením o nařízení předběžného opatření a písemné podání ve věci samé ze dne [datum]) a náhrada za zaplacené soudní poplatky za zmíněná odvolání ve výši [částka], celkem tedy [částka]. 10. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 od