8 C 67/2022-12 — Okresní soud v Rakovníku

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení 10 716 Kč s příslušenstvím představující příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). 2. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto předem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Soud poté dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná jako vlastník vozidla registrovaného v registru vozidel – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], neměla v období od [datum] do [datum] řádně uzavřeno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak nebylo pojištěno 112 dní. Žalobkyně odeslala žalované dne [datum] výzvu k úhradě (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně). Vzhledem k tomu, že žalovaná ničeho neuhradila, vyzvala jí žalobkyně k úhradě ještě před podáním žaloby (předžalobní upomínkou ze dne [datum]). Ani poté žalovaná ničeho neuhradila. 4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní. 5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 8. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti osoba povinná osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 9. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 10. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí ze dne [datum], kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců nad 2 500 cm3 včetně ve výši 93 Kč. 11. Podle § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 12. Žalovaná jako vlastník výše uvedeného vozidla porušila nesjednáním si pojištění odpovědnosti povinnost stanovenou jí zákonem o pojištění odpovědnosti v § 1 odst. 2, v důsledku čehož jí vznikla povinnost zaplatit příspěvek ve smyslu § 4 téhož zákona žalobkyni, a to ve výši stanovené vyhláškou v § 2 vyhlášky, jakož i náhradu nákladů podle § 2a vyhlášky. Ke splnění této povinnosti byla žalobkyní vyzvána, přičemž splatnost popsané pohledávky nastala dne [datum]. Žalobkyně tedy měla ke dni podání žaloby oprávněný nárok na zaplacení částky 10 716 Kč (93 Kč * 112 dní + 300 Kč). Tím, že se žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), náleží žalobkyni též požadovaný zákonný úrok z prodlení z nárokované jistiny podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I). 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč a z odměny za zastupování účastníka advokátem. Tomu podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč a podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu paušální náhrada ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba), to vše s náhradou za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř se sazbou 21 % O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.