9 C 2/2022-40 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se svou žalobou u zdejšího soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky 202 137,84 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, je provozovatelem elektroenergetické distribuční soustavy. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) a je držitelem licence na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona a je vlastníkem zařízení distribuční soustavy kabelového vedení nízkého napětí. Pracovníky společnosti [právnická osoba] zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne [datum], kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný na odběrném místě [obec a číslo], [obec], provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu, nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Kontrolou uvedeného odběrného místa bylo zjištěno a zdokumentováno neoprávněné napojení na neměřenou část elektroinstalace, konkrétně na hlavní domovní vedení. Z kabelu hlavního domovního vedení CYKY4x4 mm2, byla mezi hlavní domovní skříní a elektroměrovým rozvaděčem odstraněna izolace. V místě odstranění izolace, v prostoru za elektroměrovou deskou, bylo z kabelu hlavního domovního vedení vyvedeno třífázové neměřené odbočení vodiči CY 2,5 mm2, které byly dále součástí kabelu CYKY 4x2,5 mm2, tento neměřený kabel vedl do suterénu rodinného domu, kde sloužil k napájení elektrokotle a pohonu vjezdové brány. Do části elektroinstalace v objektu tak byla přivedena neměřená elektřina, jak bylo prokázáno kontrolním měřením napětí za přítomnosti Policie ČR, bylo neoprávněné napojení zdokumentováno a ukončeno. Oznámení žalovaný nepřevzal, bylo vloženo do elektroměrového rozvaděče. Pro výpočet výše škody za neoprávněný odběr elektrické energie je nutné stanovit množství neoprávněně odebrané elektřiny. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo v souladu s ustanovením § 9 odst. 10 vyhlášky č. 82/2011 Sb. stanoveno na základě údajů shromážděných a vyhodnocených ve znaleckém posudku, který nechala vyhotovit Policie ČR v trestním řízení s žalovaným. Doba trvání byla přesně stanovena vzhledem ke zjištěním v trestní věci, doba trvání tak byla stanovena od [datum] do [datum]. Znaleckým posudkem zjištěný objem neoprávněně odebrané elektrické energie byl ohodnocen cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovených pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí energetického regulačního úřadu. V trestním řízení byla výše škody stanovena bez přihlédnutí regulaci dle ERÚ, předmětný výpočet tento nedostatek napravuje a žalobkyně požaduje uhrazení rozdílu. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr zjištěný dne [datum] se rovná (množství neoprávněně odebrané elektřiny) x cena za 1 kW dle § 9 odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., tedy 82 033 kWh x 5, [číslo] [spisová značka] 466 561,37 Kč. Dle § 9 odst. 12 vyhlášky shora uvedené, má provozovatel distribuční soustavy rovněž právo na náhradu nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru. Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 15 617,47 Kč, představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Mezi služby externí společnosti spadá zejména práce techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, příprava podkladů a materiálu k samotné práci techniků a jiné činnosti, které jsou nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, zda se jedná o situaci neoprávněného odběru. [příjmení] je dále navýšena o daň z přidané hodnoty. Náklady na zjištění neoprávněného odběru byly dodavatelské společnosti žalobkyní uhrazeny na základě příslušné faktury. Neoprávněný odběr byl řádně nahlášen Policii ČR, hlídka Policie ČR byla přítomna jeho zajištění. Po prošetření byla věc předána Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec], na jeho návrh byl Okresním soudem v Rakovníku dne [datum] vydán trestní příkaz č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Soud stanovil výši škody na základě shora uvedeného znaleckého posudku. Žalobkyně souhlasí s výpočtem neoprávněně odebrané elektrické energie v objemu [číslo] kWh, nicméně rozporuje způsob ocenění neuhrazené elektrické energie, kdy byla jednotkovou cenou stanovena standartní smluvní cena podle platné právní úpravy, však je cena za neoprávněný odběr počítána dle ceníku Energetického regulačního úřadu platného ke dni zjištění neoprávněného odběru, na který odkazuje ustanovení § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., ve spojení s ustanovením § 98a) energetického zákona. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 482 178,84 Kč, která se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 466 561,37 Kč a náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 15 617,47 Kč, vypočítané dle vyhlášky. Dne [datum], tak žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky vystavením faktury [číslo] splatné dne [datum]. Tato faktura na částku 482 178,84 Kč, byla žalovanému doručena. Žalobkyně měla snahu řešit celou záležitost smírnou cestou, opětovně vyzvala žalovaného upomínkou ze dne [datum], k uhrazení dlužné částky ve výši 482 178,84 Kč. Dosaženo dohody však mezi účastníky nebylo a to ani ohledně splátkového kalendáře. Následně tak došlo ze strany žalobkyně k podání návrhu na zahájení exekučního řízení na částku 278 841 Kč, podle exekučního titulu v podobě pravomocného trestního příkazu shora uvedeného. Ze strany žalovaného byly přijaty dvě platby po 1 200 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně dne [datum] zaslala žalovanému předžalobní upomínku s výzvou zaplatit neuhrazenou část faktury ve výši 202 137,84 Kč. Upomínka byla doručena do datové schránky žalovaného dne [datum]. S úhradou zbývající části faktury tak žalovaný je v prodlení a to od [datum]. Žalobkyně rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 482 178,84 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Ve věci se následně vyjádřil takto, že byl trestním příkazem napadeného soudu ze dne [datum] uznán vinným, že v období od [datum] do [datum], neoprávněně odebral elektrickou energii ve výši 82.033 kWh, čímž způsobil žalobkyni škodu ve výši 278 841 Kč a zároveň mu byla tímto trestním příkazem stanovena povinnosti k úhradě této škody. Množství neoprávněně odebrané elektrické energie bylo pro účely trestního řízení zjištěno znaleckým posudkem [číslo] z [datum], soudního znalce z oboru elektrotechnika, [jméno] [příjmení], a škoda byla stanovena na částku 278 841 Kč. Žalovaný je názoru, že další částka požadovaná ze strany žalobkyní, je toliko částkou fiktivní a již rozhodně neplní funkci kompenzační, nýbrž vzhledem ke své značné odlišnosti od výše náhrady škody stanovené znaleckým posudkem v trestním řízení, plní funkci satisfakční a sankční. Žalobkyně při určení jím požadované náhrady škody vychází z aplikace ustanovení § 9 odst. 9 vyhl. 82/2011 Sb. a § 98a) odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Výslovně žalovaný odkazuje na odůvodnění usnesení ze dne [datum], sp. zn. Pl.ÚS 29/13, kdy ústavní soud uvádí následující„ Ústavní soud zdůrazňuje, že podle článku 95 osdt. 1 ústavy, je soudce při rozhodování vázán zákonem a je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem. Obecné soudy proto nesmí vyhlášku o způsobu stanovení náhrady škody aplikovat mechanicky, nýbrž musí vždy zohledňovat specifické okolnosti případu tak, aby se zjištěná škoda blížila co nejvíce škodě skutečné“ (viz. bod 48) a dále pak„ z uvedeného požadavku zohlednění specifických okolností případu soudy vyplývá, že soudy v odůvodněných případech nemusí nutně paušálně akceptovat způsob výpočtu na základě vyhlášky o způsobu stanovení náhrady škody, pokud totiž soud dospěje k závěru, že v daném případě by byl takový postup v rozporu se zákonem a to např. z důvodu, že by takový výpočet náhrady škody nezajišťoval pouze naplnění kompenzačního principu, nýbrž by jí mělo dojít, v rozporu se zákonným zmocněním, k jakési nad-kompenzaci poškozeného, či k určité formě sankce neoprávněn