10 C 99/2022-132 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ke shora uvedeným pozemkům, které by měly být přikázány do jejího výlučného vlastnictví, a to za vypořádací podíl, jenž bude zjištěn znalecky a v němž bude zohledněna spoluúčast žalovaného na úvěru, který na těchto nemovitostech„ vázne“. Uvedla dále, že její podíl na daných nemovitostech činí 76 % a podíl žalovaného 24 %, přičemž žalovaný se již z domu [adresa] v [obec] odstěhoval a několik let bydlí v [obec]. 2. Žalovaný souhlasil s tím, aby spoluvlastnictví mezi účastníky bylo zrušeno a aby nemovitosti byly přikázány do vlastnictví žalobkyně za vypořádací podíl podle jeho spoluvlastnického podílu. Nesouhlasil ale s tím, aby bylo rozhodováno o plnění z titulu úvěru, neboť nelze rozhodnout o podílu žalovaného na budoucích splátkách dluhu a protože tento nárok měla žalobkyně uvést až v průběhu své závěrečné řeči. 3. Soud z výpisu z katastru nemovitostí zjistil, že shora uvedené pozemky včetně rodinného domu [adresa] a garáže jsou ve spoluvlastnictví účastníků řízení, podíl žalobkyně činí 76 % a podíl žalovaného 24 %, přičemž nabývacími tituly jsou kupní smlouva ze dne [datum] a smlouva o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum]. Současně bylo zjištěno, že na nemovitostech podle smlouvy ze dne [datum] vázne zástavní právo ve prospěch [právnická osoba], k zajištění její pohledávky ve výši 2 000 000 Kč a také veškerých budoucích pohledávek až do výše 2 000 000 Kč. 4. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], vypracovaného dne [datum] pod [číslo] soud zjistil, že dosažitelná tržní hodnota shora uvedených nemovitostí činí částku ve výši 12 144 000 Kč. 5. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne [datum] a z e-mailové odpovědi zástupce žalovaného ze dne [datum], z předmanželské smlouvy ze dne [datum], z notářského zápisu NZ [číslo], [spisová značka], sepsaného dne [datum rozhodnutí] JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v Kladně, z dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a o úpravě společného bydlení ze dne [datum], ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] včetně dodatku [číslo] ze dne [datum], z výpisu z účtu č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba], a z výpisu z účtu č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba], soud pro věc nezjistil ničeho podstatného, jak bude dále rozvedeno (část těchto listinných důkazů nicméně při jednání dne [datum] provedl, neboť byly označeny účastníky k výzvě soudu při jednání dne [datum]). 6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní. 7. Podle § 1141 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu (odst. 1). Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních (odst. 2). 8. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 9. Mezi účastníky nebylo fakticky sporu o tom, že jejich podílové spoluvlastnictví ke shora uvedeným nemovitostem má být zrušeno a že mají být přikázány do vlastnictví žalobkyně. Soud přitom za řízení neshledal žádného důvodu, proč by této společné vůli neměl vyhovět, a rozhodl proto tak, jak ve výrocích I a II tohoto rozsudku uvedeno. 10. Co se týče vypořádacího podílu, který náleží žalovanému, soud vyšel ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], na čemž byla také mezi účastníky shoda, podle nějž obvyklá cena předmětných nemovitostí činí v době vypořádání 12 144 000 Kč, z čehož plyne, že podílu žalovaného v rozsahu 24 % odpovídá částka 2 914 560 Kč. Nezohlednil v něm tedy vzájemné nároky účastníků vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], jak žádala žalobkyně, neboť byl v tomto ohledu vázán petitem žaloby, v níž byl daný nárok zahrnut do výroku o vypořádacím podílu, který měl být proto snížen. 11. Z ustálené rozhodovací praxe soudů, která je aplikovatelná i v poměrech nové právní úpravy, vyplývá, že účastníci mohou v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví uplatnit i vzájemné nároky, vyplývající ze širšího vypořádání, tedy nároky, které přímo souvisí se spoluvlastnictvím věci, jakož i jiné vzájemné nároky. Z procesního hlediska nicméně půjde o objektivní kumulaci žalob, o kterých je třeba rozhodnout samostatnými výroky, neboť nelze o vzájemných platebních povinnostech účastníků z titulu užšího a širšího vypořádání rozhodnout jediným výrokem, ani provést započtení nároků z širšího vypořádaní proti budoucímu nároku, založenému až právní mocí rozhodnutí, na zaplacení vypořádacího podílu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1927/2004, ze dne 5. 3. 2009, sp. zn. 22 Cdo 5084/2008, nebo ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2354/2016, publikován pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 12. V projednávané věci bylo pro soud od počátku nepochybné, že žalobkyně svým nárokem vyplývajícím z citované smlouvy o úvěru nehodlala pouze podpořit návrh na přikázání věci do svého výlučného vlastnictví, ani jej neuplatnila vedle nároku žalovaného na vypořádací podíl, aby o něm mohlo být samostatně rozhodnuto, ale výslovně žádala, aby tento podíl pro žalovaného byl o částku odpovídající jejímu nároku snížen. Je sice pravdou, že závěrečná řeč žalobkyně byla koncipována ve smyslu samostatného výroku o daném nároku, avšak stalo se tak až po uplynutí tzv. koncentrační lhůty, jak byla poskytnuta soudem při jednání dne [datum], a v neposlední řadě také po skončení dokazování, soud již tedy k těmto novým skutečnostem, resp. novému žalobnímu nároku nemohl přihlížet, natož poskytnout potřebná poučení a provést případně další dokazování. Jinými slovy, s ohledem na zmíněné judikatorní závěry předmětný nárok žalobkyně nijak neposuzoval a nerozhodoval o něm. To ovšem znamená, že je možné jej, v případě neshody účastníků, stále uplatnit novou žalobou. 13. Z těchto důvodů soud rozhodl o vypořádacím podílu žalovaného, jak ve výroku III uvedeno, přičemž vyhověl návrhu žalobkyně a vzhledem k výši vypořádacího podílu postupoval podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a lhůtu k plnění stanovil v trvání 90 dnů. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť v tomto případě šlo o řízení tzv. iudicium duplex, ve kterém jsou oba účastníci, bez ohledu na to, kdo z nich podal žalobu, současně v postavení žalobce a žalovaného, a proto má každý z nich stejný, resp. částečný úspěch ve věci. Z tohoto důvodu nelze, ledaže jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, které však soud neshledal, aplikovat zásadu úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 262/20, nebo ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3202/20). 15. Soud taktéž podle § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodl o náhradě nákladů řízení státu, neboť v průběhu řízení mu vznikly náklady v podobě znalečného Ing. [jméno] [příjmení] ve výši 17 200 Kč (usnesení ze dne 20. 2. 2023, č. j. 10 C 99/2022-102, ve spojení s opravným usnesením ze dne 20. 4. 2023, č. j. 10 C 99/2022-117, proti němuž se oba účastníci práva odvolání vzdali). S ohledem na shora prezentovaný závěr o stejném úspěchu ve věci u obou účastníků soud rozhodl tak, jak ve výrocích V a VI tohoto rozsudku uvedeno. Náhradu nákladů státu je třeba uhradit na účet soudu [číslo] [variabilní symbol].