11 C 55/2022-72 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky odpovídající sjednanému nájemnému za měsíc leden, únor, březen a duben 2020 ([částka]), neboť žalovaní na základě skončeného nájemního vztahu dále užívali byt žalobkyně. Žalobkyně dále požaduje zaplacení bezdůvodného obohacení za vyúčtování služeb za rok 2020 ([částka]). Žalovaní byli vyzvání k zaplacení dlužné částky přípisem ze dne [datum]. 2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili, přičemž se bránili tím, že po skončení nájmu, tj. po dni [datum], již předmětný byt neobývali. Dále jako svou procesní obranu započetly investice, které do bytu vynaložili. Konkrétně žalovaná 1 měla uhradit dne [datum] částku [částka] za kontrolu spalinové cesty, dne [datum] uhradit za montáž plynové kotle částku [částka], dne [datum] uhradit za odkouření kondenzačního kotle částku [částka]. V bytě měly byt na náklady žalované 1 provedeny i další hodnotné úpravy. Žalovaná dne [datum] oznámila správcovské [právnická osoba] a.s., [IČO], sídlem [adresa], svůj záměr provádět v bytě [číslo] na adrese [ulice a číslo], [obec a číslo] úpravy v období prosince 2014 – ledna 2015. Jednalo se o renovaci parket, oškrábání stěn a stropu, montáž perlinky, lepidla stěny, montáž štuku stěny, montáž alu rohů, montáž penetrace, montáž akrylů, oprava stěn, montáž silikonů, montáž obkladu v koupelně a na WC, montáž dlažby, montáž soklu, montáž lišt, renovace dveří, renovace oken – výměna tabulek, montáž obložek, montáž dveří včetně kování, montáž vchodových dveří bezpečnostních, začištění vchodových dveří apod. 3. Ze smlouvy ze dne 13. 10. 2014, [číslo] [spisová značka] soud zjistil, že uvedeného dne byla mezi žalobkyni a žalovanou 1 (ve smlouvě ještě jako [jméno] [příjmení]) uzavřena smlouva o nájmu bytu [číslo] [spisová značka], kterou žalobkyně pronajala žalované svůj byt [číslo] (13) v [obec] v budově na ulici [adresa]. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum] a nájemné bylo sjednáno na částku [částka] Nájemní smlouva též obsahuje inflační doložku, přičemž strany ujednali, že žalobkyně byla povinna oznámit zvýšení nájemného dle této doložky vždy do 30. 6. příslušného roku. 4. Z protokolu o převzetí/předání bytu ze dne [datum] soud zjistil, že došlo uvedeného dne k vrácení bytu ze strany žalované 1, která byla zastoupena [jméno] [příjmení] zpět žalobkyni. 5. Z vyúčtování zálohově hrazených služeb ze dne [datum], že v předmětném bytě za období od [datum] do [datum] vznikl dluh na službách ve výši [částka]. 6. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou 1 k úhradě dluhu z nájmu za období od [datum] do [datum], přičemž stanovila splatnost do [datum]. 7. Pro úplnost soud dodává, že z dalších provedených důkazu nezjistil žádné rozhodné skutečnosti nebo tyto pouze zjištění duplovaly. 8. V řízení se žalobkyni nepodařilo prokázat své tvrzení o valorizaci nájmu, neboť soudu nepředložila oznámení o nové ceně nájmu dle inflační doložky, pročež v tomto směru neunesla své důkazní břemeno. V řízení také nebylo prokázáno, že by žalovaný 2, tj. manžel žalované 1 předmětný byt užíval. 9. Žalovaní v řízení neprokázali, že by od žalobkyně obdrželi souhlas s tvrzenými investicemi do bytu žalobkyně, v tomto směru žalovaní neunesli důkazní břemeno. 10. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 11. Podle § 2294 o. z. zařízení a předměty upevněné ve zdech, podlaze a stropu bytu, které nelze odstranit bez nepřiměřeného snížení hodnoty nebo bez poškození bytu nebo domu, přecházejí upevněním nebo vložením do vlastnictví vlastníka nemovité věci. Nájemce má právo žádat, aby se s ním pronajímatel bez zbytečného odkladu vyrovnal; to neplatí o tom, co nájemce provedl bez souhlasu pronajímatele. Vyrovnání je splatné nejpozději ke dni skončení nájmu. 12. Soud tedy uzavírá, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná 1 uzavřeli nájemní smlouvu, na základě které žalovaná 1 užívala byt žalobkyně, kdy však po skončení nájmu pro uplynutí doby dne [datum], žalovaná včas neodevzdala byt zpět žalobkyni, proto žalobkyni vznikl nárok na zaplacení náhrady ve výši ujednaného nájmu, a to za dobu od skončení nájmu do skutečného odevzdaní dne [datum] (srov. § 2295 o. z.), avšak pouze ve výši sjednané ve smlouvě, neboť aktivace inflační doložky nebyla v řízení prokázána. Proto soud žalobě vyhověl pouze co do částky odpovídající výši nájmu ve smlouvě dohodnuté. Soud též žalobě vyhověl co do bezdůvodného obohacení na spotřebovaných službách v předmětném období (výrok I). 13. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná 1 je s plněním svého peněžitého dluhu vůči žalobkyni v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení z dlužné částky požadovaného do jejího zaplacení. Výše tohoto úroku potom byla určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého tato odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Soud ovšem vyhověl žalobě pouze toliko v období od doby, kterou žalobkyně sama stanovila jako lhůtu k splatnosti ve výzvě k zaplacení náhrady nájmů ze dne [datum]. 14. Soud pro shora uvedené zamítl žalobu vůči žalované 1, a to tak, jak uvedeno ve výroku II, tj. v částce převyšující ujednané nájemné a úrocích z prodlení, které žalobkyně uplatňovala za období, kdy ještě žalovaná 1 nebyla v prodlení. 15. Jiná situace je u žalovaného 2, vůči kterému soud žalobu zamítl jako celek výrokem III, neboť v řízení nebylo vůbec prokázáno, že byly mezi žalobkyni a žalovaným 2 vznikl jakýkoli nájemní vztah nebo že by vznikl společný nájem bytu podle ust. § 745 o. z., pročež by se žalovaný 2 dostal do pozice ručitele. Avšak ani za situace, kdyby u žalovaného vznikl společný nájem bytu, pak by se takovýto ručitelský vztah mohl uplatnit pouze pro období, po které trvá nájemní vztah, nikoli po jeho skočení. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně je prakticky rovnocenný. 17. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., stanovil soud žalované třídenní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku.