6 C 158/2023-115 — Okresní soud v Rakovníku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 18 638,06 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Svoji žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které mu poskytl k jeho běžnému účtu kontokorentní úvěr do částky 15 000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil podmínky čerpání kontokorentu, prohlásil žalobce úvěr za splatný ke dni [datum]. Dlužnou částku žalovaný ke dni podání žaloby žalobci neuhradil, přestože jej k tomu opakovaně vyzýval. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, který ačkoliv byl k ústnímu jednání ve věci postupem podle ustanovení § 45 až 50 o.s.ř. řádně předvolán, bez omluvy se nedostavil. 4. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že v projednávané věci žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které se jako úvěrující zavázal, že žalovanému, jako úvěrovanému, poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku žalobci vrátit spolu se sjednaným úrokem. Svoji povinnost však řádně neplnil, a proto žalobce úvěr v souladu se smlouvou ke dni [datum] zesplatnil. Struktura dlužné částky je potom zřejmá z výpisu úvěrového účtu. Z daných důvodů soud uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku ve výši 18 638,06 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem 15% p.a. ve výši 1 687,68 Kč ke dni [datum] (předání pohledávky k soudnímu vymáhání), s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. z částek po splatnosti (jistina) ke dni [datum] ve výši 1 904,77 Kč, se smluvním úrokem ve snížené výši 15% p.a. z částky 18 638,06 od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve snížené výši 15% p.a. z částky 18 638,06 Kč od [datum] do zaplacení. 5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 6. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je s plněním svého dluhu v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení požadovaného do zaplacení, který žalobce kapitalizoval. Výše úroku byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého odpovídá roční výše repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o 8 procentních bodů. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši 2 252 Kč, které v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř., uložil žalovanému zaplatit k rukám zástupce žalobce. [jméno] částku tvoří: - soudní poplatek ve výši 800 Kč, - odměna za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (za převzetí a přípravu věci, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy k plnění) dle ustanovení § 14b, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen“ AT”), - náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč po 100 Kč za každý z úkonů právní služby dle § 13 odst. 1, 3 a § 14b odst. 2 AT, - 21% DPH z odměny a náhrad zástupce žalobce ve výši 252 Kč dle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o.s.ř., za použití ustanovení § 14a AT, když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobce registrován jako plátce daně. 8. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému třídenní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku.