7 C 137/2023-25 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím v podobě úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 13 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,12 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalovaného], zastoupenou žalovaným jakožto jejím jednatelem, smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout společnosti kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši [částka]. Současně žalobkyně téhož dne uzavřela se žalovaným jako spoludlužníkem smlouvu o přistoupení k dluhu, jíž se žalovaný zavázal splnit veškeré závazky společnosti vůči žalobkyni z titulu uzavřené smlouvy o kontokorentním úvěru, v důsledku čehož se stal spoludlužníkem vedle společnosti. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Dne [datum] v 15.10 hod. byla doručena k soudu bez ověřeného podpisu omluva ve které se uvádělo, že žalovaný žádá o odročení z důvodu trvajících zdravotních problémů s tím, že lékařské potvrzení do konce týdne soudu doloží. Soud k této omluvě nepřihlédl, jednak proto, že ji nepovažoval za včasnou a jednak s ohledem na důvody, které by měly trvat a tedy možnost včasné omluvy žalovaný měl. Navíc žalovaný své důvody nedoložil, tudíž nemohl soud zkoumat jejich důvodnost (nedoložil je ani ke dni [datum]) a navíc omluva nebyla řádně podepsána. 4. Zástupkyně žalobkyně při jednání doplnila, že po výpovědi úvěrové smlouvy žalovaný žalobkyni kontaktoval a chtěl se domluvit na nějaké formě splácení, avšak nedosáhl na úvěr, jímž by mohl splátky uhradit. Žalobkyně požadovala splátky ve výši [částka] měsíčně s ohledem na výši denně přirůstajících úroků, což však bylo nad možnosti žalovaného. Poté žalovaný se žalobkyní již nebyl v kontaktu, a to ani po doručení předžalobní výzvy. 5. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne [datum], rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne [datum] a obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně zřídila v roce 2020 pro společnost [právnická osoba], zastoupenou žalovaným jakožto jejím jednatelem, bankovní účet. Následně žalobkyně uzavřela se společností opět zastoupenou žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru, v níž se zavázala poskytnout společnosti k jejímu běžnému účtu kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem [částka] k podnikatelským účelům a společnost se zavázala úvěr za podmínek stanovených smlouvou splatit spolu s příslušenstvím do jednoho roku ode dne poskytnutí, ledaže dojde k obnově smlouvy. Výše úrokové sazby byla stanovena v tarifu„ Roční 4“ jako pohyblivá dle sazebníku žalobkyně s tím, že ke dni uzavření smlouvy činila 9,9 % ročně pro poskytnuté peněžní prostředky do částky [částka] a 7,9 % ročně pro peněžní prostředky poskytnuté nad tuto částku. V případě prodlení s úhradou byla rovněž smluvena úroková sazba úroku z prodlení ve výši 0,12 % z denních výší dluhu, přičemž smluvní úrok i úrok z prodlení přirůstají k jistině úvěru. 6. Ze sazebníku pro kontokorentní úvěry pro právnické osoby platného od [datum] dále vyplynulo, že sazba úroku kontokorentního úvěru činila při čerpání úvěru do částky [částka] 11,50 % ročně a nad tuto částku poté 9,50 % ročně. Dle sazebníku platného od [datum] byla úroková sazba zvýšena na 15 % ročně v případě čerpání úvěru do výše [částka] a nad tuto částku na 13 % ročně. 7. Ze smlouvy o přistoupení k dluhu uzavřené dne [datum] mezi účastníky řízení vyplynulo, že se žalovaný jakožto spoludlužník zavázal splnit žalobkyni veškeré peněžité dluhy za společnost [právnická osoba] vyplývající z výše uvedené úvěrové smlouvy. 8. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] vyplynulo, že žalovaný je od založení společnosti jejím jediným jednatelem. 9. Z výpovědi úvěrové smlouvy a výzvy k úhradě dluhu se podávalo, že žalobkyně ke dni [datum] vypověděla smlouvu o kontokorentním úvěru a vyzvala společnost [právnická osoba] i žalovaného k úhradě dluhu, který ke dni [datum] činil [částka]. 10. Z přehledu pohybů se zůstatky na účtu dlužníka [právnická osoba] za období [datum] – [datum] soud zjistil, že debet kontokorentního účtu v průběhu sledovaného období postupně rostl a ke dni [datum] dosáhl žalobou uplatněné částky [částka]. K poslední úhradě ze strany společnosti došlo dne [datum]. 11. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum], která byla dle přiložené doručenky žalovanému doručena dne [datum], soud dále zjistil, že žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala ve lhůtě 7 dnů k uhrazení dluhu z titulu uzavřené kontokorentní smlouvy, k němuž žalovaný jako spoludlužník přistoupil, přičemž dluh dosáhl ke dni [datum] částky [částka] bez zahrnutí nezaúčtovaného příslušenství dluhu s tím, že v opačném případě bude věc řešena soudní cestou. 12. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku, nebyly tvrzeny, a tedy ani prokázány. Pro úplnost soud dodává, že z dalších provedených důkazu nezjistil žádné rozhodné skutečnosti nebo tyto pouze již učiněná zjištění duplovaly. 13. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle § 1892 odst. 1 o. z. kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně. 17. Podle § 1872 odst. 1 o. z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. 18. Soud v prvé řadě podotýká, že se v daném případě jednalo o úvěr poskytnutý právnické osobě, k níž žalovaný jakožto fyzická osoba v souladu s § 1892 odst. 1 o. z. přistoupil jako spoludlužník. Z tohoto důvodu se tedy na žalobkyni nevztahovaly povinnosti vyplývající ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, včetně povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného, a proto se soud touto otázkou vůbec nezabýval. 19. Na podkladě předložených listinných důkazů má tedy soud za prokázané, že mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru s úvěrovým rámcem [částka], na jejímž základě žalobkyně postupně poskytovala společnosti finanční prostředky, a společnost [právnická osoba] se zavázala tyto zaplatit spolu s příslušenstvím v podobě smluvního úroku s pohyblivou úrokovou sazbou a smluvním úrokem z prodlení do jednoho roku od poskytnutí prostředků, ledaže dojde k obnovení smlouvy. Výše debetu kontokorentního účtu postupně narůstala, až dosáhla ke dni [datum] žalované částky ve výši [částka], přičemž poslední úhrada ze strany společnosti je datována ke dni [datum] a žádné další platby směřující k umoření dlužné částky nebyly tvrzeny, a tedy ani prokázány. 20. Žalovaný přitom téhož dne, kdy došlo k uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru, uzavřel se žalobkyní smlouvu o přistoupení k dluhu, jejímž prostřednictvím přistoupil v souladu s § 1892 odst. 1 o. z. k dluhu společnosti [právnická osoba] vůči žalobkyni, a byl tedy povinen tento dluh společně a nerozdílně se společností [právnická osoba] uhradit. 21. S ohledem na výše uvedené tudíž soud uzavřel, že ačkoliv společnost [právnická osoba] na podkladě smlouvy o kontokorentním úvěru finanční prostředky od žalobkyně obdržela, poskytnuté prostředky spolu s příslušenstvím neuhradila a na výzvy po neúspěšném pokusu o refinancování úvěru již nereagovala. Je tedy nepochybné, že žalobkyně má vůči společnosti [právnická osoba] a žalovanému, který k dluhu přistoupil, pohledávku v žalobou uplatněné výši. S ohledem na dlužnickou solidaritu přitom bylo v souladu s § 1872 odst. 1 o. z. zcela na uvážení žalobkyně, vůči kterému ze solidárních dlužníků se bude svého nároku domáhat, a pokud tak učinila vůči žalovanému, je její žaloba zcela po právu. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši uplatněné žalobou. 22. Pokud jde o příslušenství pohledávky, žalovaný je s úhradou dluhu v prodlení, a proto soud s ohledem na smlouvu o kontokorentním úrok