6 C 97/2024-20 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali vůči žalované zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 12. 2023 do zaplacení. Dle žalobních tvrzení uzavřeli účastníci řízení dne 3, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, kupní smlouvu, jejímž předmětem byla mj. jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, byt, nacházející se ve 2. nadzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, – bytový dům v části obce , adresa, stojící na pozemku parc. č. , hodnota, a k ní náležející spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech budovy a totožný spoluvlastnický podíl na pozemku. Dle čl. V odst. 1 kupní smlouvy žalovaná prohlásila, že na předmětu převodu neváznou mj. žádné dluhy, avšak toto prohlášení nebylo pravdivé. Žalovaná si dlouhodobě neplnila své povinnosti přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku, v důsledku čehož jí vznikl dluh. Žalobkyni b) byla dne 10. 5. 2023 doručena výzva k úhradě dlužné částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , načež žalobci dne 19. 5. 2023 dlužnou jistinu uhradili. Žalovaná se přitom v čl. IV. odst. 2 kupní smlouvy zavázala k úhradě případných nedoplatků za období předcházející předání předmětu převodu. Na výzvu k zaplacení, která byla žalované ze strany žalobců doručena dne 15. 11. 2023, však žalovaná žádným způsobem nereagovala.2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.3. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobci s tímto postupem souhlasili a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Z kupní smlouvy uzavřené dne 3. 10. 2022 mezi žalovanou jako prodávající a žalobci jako kupujícími soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli uvedeného dne kupní smlouvu, jíž se žalovaná zavázala předat žalobcům výše specifikovanou bytovou jednotku a umožní jim nabýt k ní vlastnické právo a žalobci se zavázali předmětnou jednotku převzít a zaplatit za ni kupní cenu (článek II.) s tím, že žalobci jednotku nabydou do svého podílového spoluvlastnictví o velikosti spoluvlastnického podílu každého z nich ve výši ½ (článek I. odst. 2). Žalovaná prohlásila, že na jednotce neváznou mj. žádné dluhy (článek V. odst. 1) a zavázala se uhradit žalobcům veškeré případné nedoplatky za období předcházející předání jednotky, které budou žalobci nuceni zaplatit (článek IV. odst. 2).5. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 9. 5. 2023 vyplynulo, že žalobkyně b) byla jakožto nabyvatelka vlastnického práva k bytové jednotce po žalované vyzvána Společenstvím vlastníků , adresa, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , jméno FO, – , adresa, , k úhradě žalovanou nezaplacených příspěvků spojených se správou domu, stanovených příspěvků do fondu oprav a nedoplatku na úhrady služeb, tj. částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím.6. Z potvrzení o odchozí úhradě ze dne 19. 5. 2023 soud zjistil, že z bankovního účtu žalobkyně b) byla dne 19. 5. 2023 odeslána částka , částka, ve prospěch bankovního účtu č. , č. účtu, s poznámkou: „pro , jméno FO, , dluh , Anonymizováno, .“7. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 11. 2023 a dodejky vyplynulo, že žalobci prostřednictvím svého právního zástupce vyzvali žalovanou k úhradě částky , částka, do 7 dnů ode dne doručení výzvy s tím, že v opačném případě se budou svého nároku domáhat soudní cestou. Předžalobní výzva byla s ohledem na nezastižení žalované uložena na poště a připravena k vyzvednutí dne 21. 11. 2023, přičemž žalované byla zanechána výzva k vyzvednutí zásilky. Následně byla zásilka s ohledem na její nevyzvednutí žalovanou vrácena zpět odesílateli.8. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).9. Podle § 1180 odst. 1 o. z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.10. Podle § 1186 odst. 2 o. z. při převodu vlastnického práva k jednotce přecházejí s jednotkou na nabyvatele dluhy převodce vůči osobě odpovědné za správu domu na příspěvcích na správu domu a pozemku a na plněních spojených nebo souvisejících s užíváním bytu a zálohách na tato plnění, měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.11. Soud tedy po zhodnocení veškerých výše uvedených skutečností uzavřel, že žalobci uzavřeli se žalovanou kupní smlouvu, na jejímž základě se po provedení vkladu do katastru nemovitostí stali podílovými spoluvlastníky předmětné bytové jednotky, kdy každému náleží spoluvlastnický podíl v rozsahu ½. Jelikož přitom žalovaná v době, kdy byla vlastníkem předmětné jednotky, neplnila svou povinnost přispívat na správu domu a pozemku ve smyslu § 1180 odst. 1 o. z., došlo tímto jejím protiprávním jednáním ke vzniku dluhu ve výši , částka, . Tento dluh žalované jakožto převodce následně při převodu vlastnického práva k jednotce podle § 1186 odst. 2 o. z. přešel spolu s jednotkou na žalobce jakožto nabyvatele, kteří tak byli povinni uvedený dluh uhradit, což rovněž dne 19. 5. 2023 učinili.12. Žalovaná přitom v rámci uzavřené kupní smlouvy prohlásila, že na jednotce neváznou mj. žádné dluhy, a pro případ, že by se toto prohlášení ukázalo nepravdivým, zavázala se žalobcům uhradit veškeré případné nedoplatky vzniklé do předání nemovité věci, které budou žalobci povinni uhradit. Jelikož tak bylo prohlášení žalované ohledně neexistence dluhů váznoucích na jednotce nepravdivé, žalobci proto byli nuceni uhradit výše uvedený dluh, který na ně spolu podle § 1186 odst. 2 o. z. s jednotkou přešel, a žalovaná se pro takový případ zavázala takový nedoplatek žalobcům uhradit, dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok je zcela důvodný, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud tedy žalované uložil, aby žalobcům uhradila částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky.13. Pokud jde o počátek prodlení žalované a výši zákonných úroků z prodlení, uvádí soud následující. Žalobci vyzvali žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 10. 11. 2023, která byla zaslána na adresu trvalého pobytu žalované. Dle dodejky byla předžalobní výzva po neúspěšném pokusu o doručení žalované uložena dne 21. 11. 2023 na poště a žalované byla zanechána výzva k vyzvednutí zásilky. Tohoto dne se tudíž předžalobní výzva dostala do sféry dispozice žalované (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2012, sp. zn. , spisová značka, , jehož závěry jsou aplikovatelné i po rekodifikaci soukromého práva – viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2021, sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaná tak byla povinna žalobcům splnit svůj dluh nejpozději do 28. 11. 2023, kdy uplynulo 7 dnů ode dne doručení předžalobní výzvy. Počínaje dnem 29. 11. 2023 se tak žalovaná dostala do prodlení a od tohoto dne tudíž žalobcům náleží úroky z prodlení. Jelikož však žalobci požadovali přiznání úroků z prodlení teprve počínaje dnem 1. 12. 2023, rozhodl soud s ohledem na vázanost žalobním návrhem, který nemůže překročit, a přiznal žalobcům úroky z prodlení ze žalované částky od 1. 12. 2023 do zaplacení.14. Výše úroků z prodlení byla stanovena podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Dle Věstníku České národní banky činila repo sazba ke dni 1. 7. 2023 7 %, a proto výše úroků z prodlení činí 15 % ročně z dlužné částky.15. Při vyhlášení výroku I. tohoto rozsudku však došlo ke zřejmé nesprávnosti spočívající v neuvedení období, za nějž žalobcům úrok ve výši 15 % z dlužné částky náleží. Soud proto postupoval podle § 164 o. s. ř. a výrok I. doplnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 1. 12. 2023 do zaplacení, neboť roční frekvence úročení vyplývá z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, přiznal plnou náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů na zastoupení advokátem. Advokátovi náleží podle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) odměna ve výši , částka, za každý z celkem , hodnota, úkonů právní služby podle § 11