9 C 123/2023-80 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobce se svou žalobou domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že se s žalovaným na zrušení a vypořádání nedohodli, proti žalovanému je vedeno několik exekučních řízení. Žalovaný je omezen v nakládání s majetkem. Nemovitosti nejsou dělitelné s ohledem na velikost rekreační chaty a charakter okolního pozemku. Navíc žalovaný o nemovitosti nemá zájem. 2. Žalovaný se k žalobě na jednání soudu vyjádřil tak, že nemá o předmětné nemovitosti zájem, nemá na ně ani finanční prostředky. 3. Mezi účastníky bylo nesporné, že jsou spoluvlastníci nemovitostí – pozemku parc. st. [anonymizováno] o výměře 100 m² (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba: [obec] č. E [anonymizováno], rekreace a pozemku parc. [číslo] o výměře 187 m² (ostatní plocha), vše v katastrálním území a obci [obec], zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník, na LV [číslo] to každý v rozsahu jedné poloviny. 4. Rovněž bylo mezi účastníky nesporné, že předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné, a že žalovaný nemá o převod podílu žalobce do svého výlučného vlastnictví zájem z důvodu nedostatku finančních prostředků. 5. Z výpisu z Katastru nemovitostí, týkající se předmětných nemovitostí, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Branov, má soud prokázáno, že na podíl žalovaného byly vydány exekuční příkazy k prodeji nemovitých věcí, konkrétně 202 EX [číslo] ze dne [datum]; dále 193 EX [číslo] ze dne [datum]; 124 EX [číslo] ze dne [datum]. Dále bylo zřízeno zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu k zajištění pohledávky ve výši 2 288,00 Kč s příslušenstvím ke spoluvlastnickému podílu žalovaného na předmětných nemovitostech. 6. Z potvrzení o zůstatku na účtu žalobce a jeho manželky má soud prokázáno, že žalobce a jeho manželka disponovali k datu [datum] částkou 290 988,44 Kč + 296 106,47 Kč; k datu [datum] částkou 279 017,03 Kč + 308 698,02 Kč. 7. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] podle stavu ke dni [datum] zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení] má soud prokázáno, že obvyklá cena spoluvlastnického podílu ve výši ½ z předmětných nemovitostí činí 255 000 Kč. 8. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr o stavu věci: Účastníci jsou spoluvlastníci nemovitostí – pozemku parc. st. [anonymizováno] o výměře 100 m² (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba: [obec] č. E [anonymizováno], rekreace a pozemku parc. [číslo] o výměře 187 m² (ostatní plocha), vše v katastrálním území a obci [obec], zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník, na LV [číslo] to každý v rozsahu jedné poloviny. Předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné, a že žalovaný nemá o převod podílu žalobce do svého výlučného vlastnictví zájem z důvodu nedostatku finančních prostředků. Na podíl žalovaného byli vydány exekuční příkazy k prodeji nemovitých věcí, konkrétně 202 EX [číslo] ze dne [datum]; dále 193 EX [číslo] ze dne [datum]; 124 EX [číslo] ze dne [datum]. Rovněž bylo zřízeno zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu k zajištění pohledávky ve výši 2 288,00 Kč s příslušenstvím ke spoluvlastnickému podílu žalovaného na předmětných nemovitostech. Žalobce a jeho manželka disponovali k datu [datum] částkou 290 988,44 Kč + 296 106,47 Kč. Obvyklá cena spoluvlastnického podílu ve výši ½ z předmětných nemovitostí činí 255 000 Kč podle stavu ke dni [datum]. 9. Podle ustanovení § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 10. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 11. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 12. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že žalobce a žalovaný jsou spoluvlastníky společné věci a že předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné, přičemž tyto skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné. Žalobce neměl zájem setrvávat nadále ve spoluvlastnictví. Žalovaný nemá o předmětné nemovitosti zájem, nemá ani dostatek finančních prostředků. Již dříve, (za účinnosti nyní již zrušeného zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v posledním účinném znění (dále jen„ obč. zák.“)) soud dovodil, že rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nebrání nařízená exekuce na majetek některého ze spoluvlastníků. Dojde-li po nařízení exekuce (nebo výkonu rozhodnutí) prodejem spoluvlastnického podílu ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a povinný tak pozbude svůj spoluvlastnický podíl, bude v exekučním řízení rozhodnuto o procesním nástupnictví a exekuce bude vedena proti nabyvateli podílu (k tomu srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze, sp. zn. 20 Co 255/2007, uveřejněný v časopise Soudní judikatura, ročník 2007, [číslo] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3373/2013). Zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví nemůže být v nyní projednávané věci oprávněný v exekučním řízení poškozen, neboť podíl žalovaného (povinného v exekučním řízení) je zatížen zástavním právem bez ohledu na to, jakým způsobem dojde k vypořádání spoluvlastnictví. Již ze samotné povahy zástavního práva jako práva věcného vyplývá, že ani převodem či přechodem zastavené nemovité věci na jinou osobu zástavní právo nezaniká; proto oprávněný v exekučním řízení nemůže být rozhodnutím o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dotčen. Již starší judikatura uváděla, že zadluženost žalobcova ideálního podílu na pozemcích není na závadu zrušení společenství (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Rv II [číslo], publikované ve Vážného sbírce pod [číslo] nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 11. 1926, sp. zn. Rv I 287/26 publikované ve Vážného sbírce pod [číslo] či rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Rv II [číslo], publikované ve Vážného sbírce pod [číslo]). Soud si je vědom skutečnosti, že na spoluvlastnický podíl žalovaného byla nařízena řada exekucí, ale tato skutečnost (nařízená exekuce na majetek některého ze spoluvlastníků) nebrání rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 29. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 300/2016, od jehož závěrů nemá zdejší soud důvod se odchýlit). 13. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl výrokem III. tak, že uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému přiměřenou náhradu, jejíž výše vychází z obvyklé ceny spoluvlastnického podílu dle znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] podle stavu ke dni [datum] zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení] Lhůtu k plnění stanovil soud v délce 30 dnů dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř., když přihlédl k výši částky, a umožnil žalobci lhůtu k vyplacení delší než zákonnou, současně na základě prokázané disponibilní částky na bankovním účtu žalobce (i jeho manželky) neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 14. Výrokem IV. rozhodl soud o náhradě nákladů řízení tak, že v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je tzv. iudiciorum duplicium a všichni účastníci v něm mají postavení žalobců i žalovaných. V takových řízení se jako spravedlivé jeví obecně to, aby každý z účastníků nesl sám své náklady řízení (srov. nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. II. ÚS 572/19).