7 C 179/2025-19 — Okresní soud v Rakovníku

1. Návrhem podaným u Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, , se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a svůj návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému z titulu dne , datum, uzavřené smlouvy o úvěru číslo , hodnota, , úvěr ve výši , částka, , který měl být zaplacen nejpozději do , datum, . Žalovaný se dostal s úhradou splátek do prodlení, nezaplatil svůj dluh ani po upomínkách a ke dni podání žaloby ničeho žalobci nezaplatil.2. Žalovaný se k návrhu přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc po souhlasu účastníků s takovým postupem, tedy aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, rozhodl pouze na základě listinných důkazů.4. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého učinil níže popsaný závěr o skutkovém stavu věci: Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru a prostřednictvím této smlouvy se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , který mu vyplatil dne , datum, převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal vrátit nejenom dlužnou jistinu, nýbrž i částku , částka, , tedy smluvní úrok.5. Vzhledem k tomu, že žalovaný částku ve sjednané lhůtě neuhradil, byla pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena právním předchůdcem žalobce na žalobce. O této skutečnosti byl žalovaný právním předchůdcem žalobce informován.6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, je zřejmé, že byl žalovaný žalobcem vyzván k úhradě dlužné částky, výzva byla žalovanému dle doloženého podacího lístku zaslána, ve výzvě stanovený termín k úhradě se však minul účinkem a žalovaný na výzvu nereagoval a dluh neuhradil.7. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. l o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Soud aplikoval § 1970 o. z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.9. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z ustanovení § 1879 o. z., dle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o. z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.10. V daném případě právní předchůdce žalobce dle uzavřené smlouvy poskytl žalovanému úročené finanční plnění. Této povinnosti právní předchůdce žalobce pak měl odpovídat povinnost žalovaného vrátit poskytnutá plnění, navýšená o úročení a další úkony ve smyslu § 2395 odst. l o. z.11. Předmětné závazky tedy soud, s přihlédnutím k jejich obsahu a okamžiku poskytnutí finančního plnění, právně kvalifikoval jako spotřebitelský úvěr ve smyslu § 1 z. s. ú., upraveného nad rámec obecné právní úpravy též speciálním právním předpisem. Na základě výše uvedených zjištění soud posoudil žalobu uplatněnou žalobkyní jako důvodnou. Bylo doloženými listinami prokázáno, že se právní předchůdce jako úvěrující zavázal poskytnout žalovanému jako úvěrovanému v jeho prospěch úvěr ve v žalované výši a toto také učinil, žalovaný obdržel finanční částku na bankovní účet, který sám uvedl, což bylo žalobkyní řádně doloženo. Mezi nimi byl tedy sjednán smluvní závazkový vztah ze smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. modifikovaný zákonem č. 57/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), které žalovaný čerpal v této výši. Žalobkyně současně prokázala, že v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. vstoupila do práv původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn. Právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti tedy poskytl žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli ve smyslu § 2 z. s. ú. peněžité plnění a žalovaný měl úvěr splatit do sjednané doby, což neučinil i přes výzvu, a proto soud v plném rozsahu žalobě vyhověl.12. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je s úhradou dlužné částky v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně požadovaných úroků z prodlení požadovaných od , datum, do zaplacení. Výše úroku byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.,.13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši , částka, . Povinnost zaplatit náhradu nákladů uložil soud žalovanému v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, který je advokátem. Danou částku tvoří soudní poplatek ve výši , částka, zaplacený dle zákona č. 569/1991 Sb., Sazebníku poplatků (odměna za zastupování advokátem za 3 úkony právní služby po , částka, za úkon, 3x režijní paušály po , částka, dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, když byly učiněny ve věci 3 úkony právní služby, a to převzetí a příprava věci, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby), to vše kromě soudního poplatku zvýšeno o 21 % DPH dle § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití § 14a advokátního tarifu, když dle předloženého osvědčení je právní zástupce žalobce registrovaný jak plátce daně, tedy celkem , částka, .14. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému 3denní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku.