9 C 119/2025-23 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to z titulu řádně a včas neuhrazeného úvěru ve výši , částka, , který na základě smlouvy č. , Anonymizováno, "„Presto Půjčka“ ze dne , datum, žalovanému poskytl právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, .. Peněžní prostředky převedl právní předchůdce žalobkyně na účty žalovaného uvedené ve smlouvě. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně úvěr v pravidelných 120 měsíčních splátkách splatných vždy do každého 20. dne v měsíci. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.unicreditbank.cz, na které si žalovaný dle své volby vybral dostupné parametry úvěru. Následně žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, uvedl své osobní a kontaktní údaje, rovněž údaje nutné k posouzení úvěruschopnosti. Návrh byl původním věřitelem akceptován dne , datum, prostřednictvím akceptačního dopisu zaslaného na adresu žalovaného, čímž došlo k uzavření smlouvy. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, došlo tak k zesplatnění úvěru, o čemž byl žalovaný , Anonymizováno, dopisem ze dne , datum, . Následně byla žalovanému zaslána i předžalobní výzva, odeslaná dne , datum, . Žalovaný je tak v prodlení s úhradou žalované částky, což představuje neuhrazenou jistinu ve výši , částka, , a smluvní úrok ve výši , částka, . Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ., právnická osoba, výzvě soudu, zda splnila povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), žalobkyně nesdělila, žádné další údaje.3. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto výslovně předem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Ze smlouvy/návrhu o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č. , Anonymizováno, „Presto Půjčka“, akceptace návrhu, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrových podmínek a doplnění žádosti, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . k žádosti o úvěr ve výši , částka, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky spolu s úroky ve výši 10,29 % ročně vrátit ve 120 měsíčních splátkách po , částka, , vždy k 20.dni v měsíci. celkem tedy , částka, . Peněžní prostředky převedl právní předchůdce žalobkyně na účty určené žalovaným dne , datum, . U příjmu žalovaného byla uvedena částka , částka, /měsíčně, výdaje měsíční , částka, , žalovaný byl svobodný, způsob bydlení v nájmu.5. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne , datum, má soud prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.6. Ze zesplatnění úvěru ze dne , datum, včetně podacího lístku soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně úvěr k uvedenému datu vyhotovení tohoto dopisu úvěr zesplatnila.7. Z výpisu z úvěru/tranše ze dne , datum, za období od , datum, do , datum, má soud prokázáno, že jistina činila , částka, ; čerpání proběhlo v této výši ke dni , datum, a byla čerpána i částka , částka, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamu postoupených pohledávek, má soud prokázáno, že smlouva byla uzavřena mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem.9. Z oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne , datum, má soud prokázáno, že původní věřitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky a toto oznámení bylo žalovanému dle poštovního podacího archu zasláno dne , datum, na adresu dle smlouvy.10. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr o stavu věci: Původní věřitel , právnická osoba, . uzavřel s žalovaným Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č. , Anonymizováno, „Presto Půjčka“, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky spolu s úroky ve výši 10,29 % ročně vrátit ve 120 měsíčních splátkách po , částka, , vždy k 20.dni v měsíci. celkem tedy , částka, . Peněžní prostředky převedl právní předchůdce žalobkyně na účty určené žalovaným dne , datum, . U příjmu žalovaného byla uvedena částka , částka, /měsíčně, výdaje měsíční , částka, , žalovaný byl svobodný, způsob bydlení v nájmu. Úvěr byl zespaltněn ke dni , datum, . Žalovanému byla odeslána předžalobní výzva k plnění ze dne , datum, . Žalobkyně nabyla pohledávku dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .11. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a také podle zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření smlouvy.12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).16. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.18. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.19. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).20. Na základě shora uvedených zjištění a po právním hodnocení dle shora citovaných ustanoveních posoudil soud žalobu podanou žalobkyní po právu jen z části. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda mezi právním předchůdce žalobkyně a žalovaným došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a následujících o. z. Zároveň se však ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jedná o spotřebitelský úvěr a o spotřebitelskou smlouvu podle § 1810 a následujících o. z., kdy zákon o spotřebitelském úvěru do českého právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele spotřebitelského úvěru) ještě před uzavřením smlouvy posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Takový postup zahrnuje též povinnost ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný spotřebitelský úvěr, neboť teprve poté smí věřitel úvěr poskytnout. Věřitel je tedy povinen náležitě a aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a vyžadovat také doklady k jeho tvrzením. Své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti přitom nedostojí, vyjde-li jen z objektivně nijak nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových pomě