5 C 1/2026-55 — Okresní soud v Rakovníku

1. Návrhem doručeným soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, poskytla úvěr. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel. Do dne podání žaloby žalovaný žalobkyni dlužnou částku požadovanou v žalobě neuhradil, přestože k tomu byl písemně vyzýván.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. K jednání ve věci se nedostavil.3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého učinil níže uvedená skutková zjištění:4. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný je ženatý. V jeho domácnosti by měly žít dvě osoby s příjmem. Jeho měsíční výdaje měly činit , částka, měsíčně.5. Z výplatních pásek žalovaného soud zjistil, že čistá mzda žalovaného v červenci 2023 činila , částka, , v červnu , částka, , v srpnu , částka, , v prosinci , částka, , v lednu , částka, , v únoru , částka, .6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, a žalovaný se jej zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. RPSN úvěru činilo 5 517,16 %. Ve smlouvě je uvedeno číslo bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, .7. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně poukázala dne , datum, na účet č. , č. účtu, částku , částka, .8. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně v důsledku porušování smluvních podmínek ze strany žalovaného úvěr ke dni , datum, zesplatnila.9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a potvrzení o podání zásilky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve věci.10. Z žádosti o čerpání finančních prostředků ze dne , datum, , seznamu pohledávek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z kopie řidičského a občanského průkazu žalovaného soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.11. Po zhodnocení shora uvedeného učinil soud skutkový závěr, že před uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně k úvěruschopnosti žalovaného zjistila, že žalovaný je zaměstnaný s pravidelným příjmem od , částka, – , částka, měsíčně. Jiné údaje si žalobkyně nezjišťovala a vycházela z informací sdělených žalovaným. Dle žalovaného dosahovaly jeho pravidelné výdaje částky , částka, měsíčně. Dne , datum, žalobkyně s žalovaným uzavřela Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal pravidelně splácet. Roční procentní sazba nákladů úvěru byla 5 517,16 %. Žalobkyně žalovanému poukázala na bankovní účet celkem , částka, . Před podáním žaloby ve věci žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky.12. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Konkrétně vycházel z ustanovení § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „z.o.s.“) ve znění platném v době uzavření smlouvy. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 z.o.s., dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 odst. 1 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 z.o.s. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.).16. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti se soud v prvé řádě zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uzavíral smlouvu jako spotřebitel a žalobkyně při poskytnutí úvěru jednala v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvu, která musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu se shora citovanými ustanoveními tohoto zákona se soud tedy zabýval tím, zda žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. V posuzovaném případě přesto, že žalobkyně tvrdila, že schopnost žalovaného splácet úvěr posuzovala, svá tvrzení doložila pouze ohledně příjmů žalovaného, a to jeho výplatními páskami. Pravidelné výdaje žalovaného si žalobkyně žádným způsobem neověřila. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno a břemeno tvrzení, že před poskytnutím úvěru řádně posoudila schopnost žalované úvěr splácet. K jednání ve věci se žalobkyně nedostavila a sama se tak vzdala možnosti být poučena při jednání podle ustanovení § 118a odst. 1,3 o.s.ř. Proto soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je v projednávané věci absolutně neplatná, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.17. Žalovaný se však bez právního důvodu na úkor žalobkyně obohatil, neboť žalobkyně žalovanému plnila a tento plnění přijal, aniž zde existoval platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalovanému částku , částka, , jejíž vrácení má právo po žalovaném požadovat. Danou částku žalovaný dosud žalobkyni nevrátil, a proto soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl.18. Naopak ve zbývající části soud žalobu zamítl, a to včetně žalobkyní požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny úvěru dle § 87 odst. 1 z.o.s., tedy v nové době splatnosti určené dohodou účastníků nebo soudem (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp.zn. , spisová značka, , dle kterého je ustanovení § 87 z.o.s. ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení). Nárok žalobkyně na úroky z prodlení tak dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaná dostane až tehdy, pokud neuhradí dlužnou částku ve lhůtě stanovené tímto rozsudkem.19. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť rozdíl mezi úspěchem žalobkyně a žalovaného je pouze nepatrný. Při posuzování úspěchu a neúspěchu účastníků potom soud zohlednil i výši požadovaného zákonného úroku z prodlení (dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).20. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud žalovanému třídenní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku.