8 C 34/2026-43 — Okresní soud v Rakovníku

Žalobce se po žalované domáhal zaplacení dlužného úvěru s poplatky a se smluvní pokutou, a to v souhrnné výši , částka, s příslušenstvím. Žalobce poskytl žalované postupnou výplatou od , datum, do , datum, úvěr , částka, na základě smlouvy ze , datum, . Jelikož žalovaná úvěr nesplatila v dohodnuté době, vzniklo žalobci právo na zaplacení dlužné jistiny , částka, , poplatků , částka, za vyplacení úvěru, poplatku za „klidné spaní“ , částka, , dále smluvního úroku , částka, , a také smluvní pokuty , částka, , jež byla sjednána ve výši 0,1% denně podle čl. VIII/1 smlouvy. Žalobce se rozhodl, že bude smluvní pokutu účtovat pouze za prvních 90 dnů, tedy od 11. dubna do , datum, .Žalovaná se nevyjádřila.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci: žalobce jako úvěrující uzavřel , datum, s úvěrovanou žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, podle níž jí vyplatil , datum, úvěr , částka, a , částka, , dále , datum, úvěr , částka, a , datum, úvěr , částka, (smlouva o úvěru, přehled bankovních transakcí, ověření identity žalované, výpis z účtu žalované). Úvěr byl sjednán jako bezúčelový, s limitem čerpání až 80 tis. Kč, s roční procentní sazbou nákladů 1411,15 % a s poplatky (další podstatné ujednání ve smlouvě). Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, přiložil žalobce vedle vlastních interních listin pouze výpis z účtu žalované, z něhož se taková výše příjmu, kterou měla žalovaná sdělit (57 tis. Kč), nepodává (interní listina žalobce, výpis z účtu žalované).Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 o.z.).Podle §§ 86 a 87 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí, žePosouzení úvěruschopnosti spotřebitele(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele(1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.(2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.(3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.Podle § 588 oz. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo. Žalobce sice prokázal, že účastníci uzavřeli v tvrzeném postavení úvěrovou smlouvu a že žalované postupnými výplatami vyplatil v součtu , částka, , nicméně při zkoumání její úvěruschopnosti se omezil pouze na jí poskytnuté údaje a výpis z jejího účtu, které však tvrzené částce příjmu 57 tis. Kč neodpovídají, když jediný solidní příjem představuje částka pohybující se kolem 30 tis. Kč měsíčně od Valeo klimatizace (zřejmě zaměstnavatel). Žalobce rovněž nevzal v potaz, jaký extrémní náklady spotřebitelského úvěru má žalovaná splatit (přes 1411% ročně). Zástupce žalobce se jednání neúčastnil, čímž se připravil o možnost získat poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní k otázce řádného zkoumání úvěruschopnosti. Smlouva o úvěru je tedy ze zákona neplatná, pročež soud přiznal žalobci právo na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z., kdy žalovaný získal jistinu úvěru , částka, , na niž splatil , částka, (zjištěno výpisem z účtu žalované), což ve výsledku činí dlužnou jistinu , částka, . Vedle popsaného hlavního důvodu neplatnosti by však soud hodnotil jako neplatné též ujednání o úroku a o poplatku za sjednání úvěru, kdy roční procentní sazba nákladů přes 1411 % extrémně převyšuje očekávatelnou hodnotu; tedy ujednání o úroku a o poplatku by bylo neplatné též podle § 588 o.z.Soud tedy výrokem I přiznal žalobci právo na zaplacení dlužné jistiny úvěru, coby předmětu bezdůvodného obohacení ve výši , částka, , a také zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení č. 351/2013 Sb., ode dne doručení žaloby, neboť listiny prokazující doručení předžalobní výzvy, z niž by bylo možné obsahově dovodit požadavek na vydání dlužné jistiny, představují toliko potvrzení slovenské soukromé obchodní společnosti, o jejímž zapojení do procesu doručování nebylo ze strany žalobce předneseno žádné relevantní tvrzení. Soud nemůže potvrzení takové společnosti hodnotit obdobně, jako např. potvrzení , právnická osoba, , jež má právním předpisem jasně vymezený režim práv a povinností.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1,2 a podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když úspěch žalované převýšil úspěch žalobce; nicméně její náklady nevyšly najevo.Lhůtu k plnění určil soud podle § 160 o.s.ř., když důvod k jinému určení nezjistil.