7 C 206/2020-37 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se žalobou uplatněnou u soudu dne 20. 7. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky 1.376 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady dlužného pojistného. Tvrdil, že dne 29. 1. 2019 uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu o životním pojištění„ [příjmení] [jméno]“ s lhůtním pojistným ve výši 755 Kč měsíčně. Žalovaný však posléze pojištění vypověděl, pojištění zaniklo ke dni 29. 8. 2019. Za dobu trvání pojištění od 30. 1. 2019 do 29. 8. 2019 bylo celkem na pojistném předepsáno 8.390 Kč, žalovaný uhradil pouze 7.014 Kč. Jeho dluh na pojistném tak odpovídá žalované částce, kterou žalovaný neuhradil ani přes výzvy žalobce. Proto se žalobce domáhal nejen úhrady celé dlužné částky, ale i zaplacení zákonného úroku z prodlení jdoucího z této částky od 30. 8. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, nedostavil se ani k nařízenému jednání soudu, ke kterému byl včas a řádně předvolán, přičemž ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Z pojistné smlouvy ze dne 29. 1. 2019, jakož i ze souvisejícího zdravotního dotazníku, a z pojistky ze dne 30. 3. 2019 soud shodně zjistil, že žalovaný jako pojistník uzavřel s žalobcem jakožto pojistitelem pojistnou smlouvu [příjmení] [jméno] o životním pojištění, kde bylo sjednáno pojištění pro případ smrti a doplňkové pojištění medicínské asistence a pojištění pro případ invalidity II. a III. stupně, trvalých následků po úrazu, poškození úrazem a pro případ hospitalizace Počátek pojištění byl dohodnut na den 30. 1. 2019, konec pojištění na den 29. 1. 2053 a lhůtní pojistné bylo sjednáno ve výši 755 Kč měsíčně. Nedílnou součást smlouvy tvořily i pojistné podmínky pojistitele pro životní investiční pojištění [anonymizováno] ze dne 1. 12. 2018. Z výpovědi pojistné smlouvy ze dne 4. 7. 2019 a z oznámení o zániku pojištění ze dne 15. 7. 2019 a z tzv. předžalobní upomínky dále vyplývá, že na základě výpovědi ze strany žalovaného došlo ke dni 29. 8. 2019 k zániku pojistné smlouvy a pojištění z ní plynoucího. Dluh žalovaného na pojistném za dobu trvání pojištění odpovídal žalované částce. Žalovaný byl k úhradě této částky žalobcem opakovaně vyzýván, posledně i s upozorněním, že neuhradí-li dlužnou částku dobrovolně v dodatečné lhůtě, může být dluh vymáhán soudní cestou. 4. Dle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 5. Podle § 2807 občanského zákoníku, je-li pojištění ujednáno s běžným pojistným, zaniká pojištění na základě výpovědi pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; je-li však výpověď doručena druhé straně později než šest týdnů přede dnem, ve kterém uplyne pojistné období, zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období. 6. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 a následujících občanského zákoníku. Na základě této pojistné smlouvy byl žalovaný mimo jiné povinen hradit pojistiteli sjednané pojistné, a to až do doby zániku pojištění. K zániku pojištění přitom došlo na základě výpovědi žalovaného v souladu s § 2807 občanského zákoníku ke dni 29. 8. 2019. Proto byl žalovaný povinen hradit pojistné za dobu od 30. 1. 2019 až do 29. 8. 2019. Tuto svoji povinnost však žalovaný řádně nesplnil, a nadále tak dluží žalobci na pojistném žalovanou částku. Proto soud uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobci zaplatit. A protože žalovaný svůj závazek nesplnil ve lhůtě splatnosti, vyhověl soud žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť žalobce má právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom ověřil, že výše požadovaných úroků z prodlení nepřekračuje výši určenou dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastník, který měl v řízení plný úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníkovi, který v řízení úspěšný nebyl. Náklady žalobce, který byl v řízení plně úspěšný, ve výši 1 489 Kč jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu na zahájení řízení v částce 400 Kč, odměnou advokáta ve výši 3x 200 Kč a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 3 x 100 Kč dle §14b vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb. (dále jen a. t.) a 21% DPH ve výši 189 Kč. Celou tuto částku je přitom žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, jak plyne z § 149 odst. 1 o.s.ř.