9 C 74/2020-24 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce podal dne [datum] u soudu žalobu, kterou se po žalované domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako pokuty za to, že dne [datum] na lince 7 hromadné dopravy provozované žalobcem se žalovaná nemohla kontrolorovi žalobce prokázat platným jízdním dokladem. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole soud zjistil, že dne [datum] žalovaná cestovala prostředkem hromadné dopravy provozované žalobcem a zde byla v čase [údaj o čase] hodin kontrolována na lince 7 na zastávce [anonymizováno] přepravním kontrolorem žalobce. Žalovaná se prokázala neplatným jízdním dokladem. Svoji totožnost prokázala občanským průkazem. Stejnopis zápisu o kontrole, obsahující poučení o následcích nezaplacení jízdného a o způsobu úhrady jízdného a přirážky, žalovaná převzala a podepsala. Podle § 2550 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Z provedených důkazů soud dovodil, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o přepravě, žalovaná však nesplnila svou povinnost zaplatit jízdné, resp. mít platný jízdní doklad. Proto má žalobce právo žádat, aby žalovaná uhradila požadovanou částku, a na základě § 18a zákona č. 111/1994 Sb. respektive § 37 zákona č. 266/1994 Sb. a za použití vyhlášky č. 175/2000 Sb. a smluvních přepravních podmínek má nárok na přirážku k jízdnému za každé jednotlivé porušení přepravních podmínek vždy ve výši [částka]. Proto soud žalobě vyhověl. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalované, která v tomto řízení úspěšná nebyla (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Náklady žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši [částka] a dále odměnou advokáta ve výši [částka] za tři úkony právní služby po [částka], určenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve znění pozdějších předpisů, a částkou 3x [částka] jako paušální náhradou hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dále je to 21% DPH z těchto částek ve výši [částka], kterou je advokát povinen z uvedeného příjmu odvést. Celková výše nákladů žalobce tak činí [částka].