13 C 227/2021-40 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 45 600 Kč s příslušenstvím, a to ze dvou samostatných nároků. 2. V případě prvního nároku tvrdila, že její právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel se žalovanou dne 28. 8. 2015 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se přitom zavázala tuto částku uvedenému věřiteli vrátit a uhradit mu i úrok ve výši 2 800 Kč, při sjednané úrokové sazbě 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou částku 34 800 Kč měla zaplatit formou 58 týdenních splátek po 600 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 7. 10. 2016. Žalovaná ale splátky řádně a včas nehradila, zaplatil pouze celkem částku 6 750 Kč, jiné platby ani přes výzvy věřitele neprovedla. Následně byla pohledávka za žalovanou smluvně postoupena na žalobkyni, a proto se žalobkyně, namísto původního věřitele, domáhala po žalované zaplacení celkové dlužné částky 28 050 Kč skládající se z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 20 000 Kč a z dlužné části poplatku ve výši 8 050 Kč. Dále po ní žádala úhradu dalších úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky za dobu ode dne splatnosti poslední sjednané splátky do zaplacení a úhradu zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky ode dne následujícího po marnému uplynutí sedmidenní lhůty po splatnosti poslední splátky, přičemž tyto úroky i úroky z prodlení částečně ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni 6. 12. 2019, částečně kapitalizovala. 3. V případě druhého nároku tvrdila, že její právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel se žalovanou dne 23. 2. 2015 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se přitom zavázala tuto částku uvedenému věřiteli vrátit a uhradit mu i úrok ve výši 4 200 Kč, při sjednané úrokové sazbě 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 000 Kč. Celkovou částku 52 200 Kč měla zaplatit formou 58 týdenních splátek po 900 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 4. 4. 2016. Žalovaná ale splátky řádně a včas nehradila, zaplatil pouze celkem částku 34 650 Kč, jiné platby ani přes výzvy věřitele neprovedla. Následně byla pohledávka za žalovanou smluvně postoupena na žalobkyni, a proto se žalobkyně, namísto původního věřitele, domáhala po žalované zaplacení celkové dlužné částky 17 550 Kč skládající se z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 13 515,65 Kč a z dlužné části poplatku ve výši 4 034,35 Kč. Dále po ní žádala úhradu dalších úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky za dobu ode dne splatnosti poslední sjednané splátky do zaplacení a úhradu zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky ode dne následujícího po marnému uplynutí sedmidenní lhůty po splatnosti poslední splátky, přičemž tyto úroky i úroky z prodlení částečně ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni 6. 12. 2019, částečně kapitalizovala. 4. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí. 6. Ze smlouvy o půjčce [číslo]„ Fajnpůjčka“ ze dne 23. 2. 2015 včetně smluvních podmínek soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu, na základě které uvedená společnost předala žalované v hotovosti oproti podpisu smlouvy částku 30 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté finanční prostředky uvedené společnosti vrátit a zaplatit jí i„ poplatek“ za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 22 200 Kč. Ve smlouvě bylo rozepsáno, že tento poplatek je tvořen úroky ve výši 4 200 Kč (bez dalšího), poplatkem za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku ve výši 52 200 Kč splatit uvedené společnosti formou pravidelných 58 týdenních splátek po 900 Kč. Dále z bodu 1.2 smluvních podmínek, jež tvořily nedílnou součást smlouvy, bylo zjištěno, že úroková sazba při 58 splátkách činí 23,72 % ročně. Také zde bylo výslovně uvedeno, že při překročení původně sjednané doby trvání smlouvy nebude jistina v tomto překračujícím období dále úročena. Ke smlouvě se rovněž vztahuje žalovanou podepsaná Karta zákazníka, ze které vyplývá, že před uzavřením smlouvy byla úvěruschopnost žalované prověřována. 7. Ze smlouvy o půjčce [číslo]„ Fajnpůjčka“ ze dne 28. 8. 2015 včetně smluvních podmínek soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu, na základě které uvedená společnost předala žalované v hotovosti oproti podpisu smlouvy částku 20 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté finanční prostředky uvedené společnosti vrátit a zaplatit jí i„ poplatek“ za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 14 800 Kč. Ve smlouvě bylo rozepsáno, že tento poplatek je tvořen úroky ve výši 2 800 Kč (bez dalšího), poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku ve výši 34 800 Kč splatit uvedené společnosti formou pravidelných 58 týdenních splátek po 600 Kč. Dále z bodu 1.2 smluvních podmínek, jež tvořily nedílnou součást smlouvy, bylo zjištěno, že úroková sazba při 58 splátkách činí 23,72 % ročně. Také zde bylo výslovně uvedeno, že při překročení původně sjednané doby trvání smlouvy nebude jistina v tomto překračujícím období dále úročena. Ke smlouvě se rovněž vztahuje aktuální žalovanou podepsaná Karta zákazníka, ze které vyplývá, že před uzavřením smlouvy byla úvěruschopnost žalované znovu prověřována. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a ze seznamů postupovaných pohledávek vyplývá, že pohledávky za žalovanou plynoucí z obou výše uvedených smluv byly postoupeny z původního věřitele na žalobkyni, přičemž ke dni postoupení činila dlužná částka plynoucí ze smlouvy [číslo] částku 17 550 Kč a ze smlouvy [číslo] částku 28 050 Kč. Postoupení pohledávek bylo žalované řádně oznámeno, jak plyne z přípisu ze dne 6. 12. 2019. Tímto přípisem byla žalovaná rovněž vyzvána k úhradě celkové dlužné částky žalobkyni. 9. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní znovu vyzvána k úhradě žalované částky včetně příslušenství, a to tzv. předžalobní upomínkou ze dne 22. 2. 2021, přípis obsahoval skutkový i právní rozbor vzniku pohledávek a byl žalované zaslán doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího lístku. 10. Jednotlivé výše uvedené zjištěné skutečnosti neobsahují rozpory, a proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav. 11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla v obou případech platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně jakožto zapůjčitel své povinnosti ze smluv vždy splnil, když přenechal žalované, coby vydlužiteli, sjednané finanční prostředky, a to v hotovosti oproti jejímu podpisu na smlouvě. Naopak žalovaná svým smluvním povinnostem v obou případech nedostála, neboť řádně a včas nehradila sjednané splátky, které v sobě zahrnovaly jak příslušnou část jistiny zápůjčky, tak i příslušnou část sjednaných úroků a poplatků. Nadále tak dluží z uvedeného titulu žalovanou částku, a proto jí soud uložil povinnost tuto částku zaplatit, a to žalobkyni, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na žalobkyni pohledávka za žalovanou smluvně dle § 1879 a násl. občanského zákoníku přešla. A protože dle § 1880 občanského zá