13 C 372/2020-26 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se na žalované domáhala náhrady nemajetkové újmy z titulu ztížení společenského uplatnění. Újma měla žalobkyni vzniknout v důsledku dopravní nehody, kterou měla žalovaná způsobit [datum]. V důsledku této dopravní nehody utrpěla žalobkyně otřes mozku a vykloubení klíčku vpravo s následnou hospitalizací. Žalobkyně se posléze podrobila operačnímu zákroku. I přes ukončení léčení žalobkyni zůstaly trvalé následky úrazu, a proto se žalobkyně domáhá úhrady ztížení společenského uplatnění. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, protože podle jeho názoru nebyla prokázána příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a dopravní nehodou. 3. Ještě před zahájením řízení vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky [částka]. 4. Ve smyslu § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 5. Z rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že žalovaná byla uznána vinnou z přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 tr. zákoníku a přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Žalovaná dne [datum] způsobila dopravní nehodu, přičemž následkem této dopravní nehody byla jednak smrt manžela žalobkyně a jednak těžké zranění žalobkyně spočívající v otřesu mozku a od vykloubení klíčku vpravo s následnou hospitalizací do [datum] a poté od [datum] do [datum], kdy se žalobkyně podrobila operačnímu zákroku a následně byla propuštěna do domácího léčení, které v době vyhlášení rozsudku ještě nebylo ukončeno. 6. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] má soud za prokázané, že ztížení společenského uplatnění žalobkyně činí [částka]. Znalkyně uzavřela, že procento z absolutního vyřazení ze všech sfér společenského zapojení činí 2,8 %. [příjmení] odpovídající absolutnímu vyřazení pro rok stabilizace zdravotního stavu poškozené je [částka], 2,8 % z této částky činí [částka]. I po ukončení léčby je žalobkyně limitována ve svých běžných činnostech, jak zaměstnání, kdy je nucena dělat přestávky při některých činnostech, a v domácím prostředí jí musí vypomáhat dcera. Pravou horní končetinu má při činnostech nad ramenem slabší a také se hůře obléká. Také nemůže zdvihnout vnoučata. 7. Z faktury ze dne [datum] má soud za prokázané, že znalkyně vyúčtovala žalobkyni částku [částka] za vypracování znaleckého posudku. 8. Z jízdenky Českých drah ze dne [datum] a jízdenky Českých drah ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vynaložila cestovné za účelem vypracování znaleckého posudku ve výši [částka]. 9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 10. Žalovaná způsobila dopravní nehodu, čímž se dopustila přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku vůči žalobkyni. Žalobkyně utrpěla otřes mozku a vykloubení klíčku vpravo s následnou hospitalizací [datum] a poté od [datum] do [datum]. Žalobkyně se podrobila operačnímu zákroku. I po ukončení léčby je žalobkyně limitována svých běžných činnostech, jak v zaměstnání, kdy je nucena dělat přestávky při některých činnostech, tak i v domácím prostředí, kde jí musí vypomáhat dcera. Pravou horní končetinu má při činnostech nad ramenem slabší, také se hůře obléká, nemůže zvedat vnoučata. 11. Podle § 2910 z.č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem, a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 12. Podle § [číslo] při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. 13. Žaloba je důvodná. 14. Žalovaná porušením povinnosti stanovené zákonem – spácháním přečinu – způsobila žalobkyni nemajetkovou újmu spočívající ve ztížení společenského uplatnění. Tato újma je pak v příčinné souvislosti s porušením zákonné povinnosti. Znaleckým posudkem je prokázáno, že žalobkyni vznikla poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti. Žalobkyně má tedy právo na peněžitou náhradu ztížení společenského uplatnění, když výše takové peněžité náhrady byla stanovena znaleckým posudkem. 15. Namítala-li žalovaná, že znalecký posudek obsahuje i část, ve které se hovoří o tom, že byly zasaženy mezilidské vztahy žalobkyně tím, že byla ve znaleckém posudku učiněna poznámka, že po ztrátě partnera už jiného nechce, pak je třeba podotknout, že se znalecký posudek nezabýval otázkou ztížení společenského uplatnění pro psychickou újmu, ale právě pro následky úrazu. Je zřejmé, že přišla-li žalobkyně ve svém věku o životního partnera, přičemž zároveň utrpěla trvalé postižení, může chápat svoje postavení tak, že se jí již nepodaří navázat další partnerský vztah, ale to nejen z důvodu úmrtí svého předchozího partnera, ale také i z důvodu, že její trvalé následky v navázání nového vztahu mohou omezovat, stejně jako skutečnost, že se ve svém omezení nemůže spoléhat na pomoc zemřelého partnera. Pokud by znalecký posudek stanovoval výši újmy způsobené psychickou újmou způsobenou ztrátou partnera, pak by taková náhrada byla vyčíslena bezesporu podstatně vyšším hodnocením, než jak činí znalecký posudek. Z tohoto důvodu soud nemá námitku žalované co do stanovení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění za důvodnou. Soud připomíná, že znalecký posudek byl vypracován na základě metodiky výpočtu ztížení společenského uplatnění, která je obecně respektována, a soud nemá důvod závěrům znaleckého posudku nevěřit. Proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. 16. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 19. Současně soud přiznal žalované náhradu za náklady vynaložené na znalecký posudek, jakož i náhradu za jízdné za cestu ke znalci, neboť jde o účelně vynaložené náklady v souvislosti s vymáháním uplatněné pohledávky vůči žalované a jejich výše byla v řízení spolehlivě prokázána. 20. Povinnost žalované k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen„ ZoSP”) s ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla od této povinnosti podle § 11 ZoSP osvobozena.