53 C 28/2021-24 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce podal dne 2. 11. 2021 žalobu ve věci výše rubrikované. Domáhal se vrácení finančního příspěvku namísto stravy. Soud zjistil, že dne 23. 8. 2021 žalovaný svévolně opustil pobytové středisko [obec], aniž by vrátil částku odpovídající výši vyplaceného finančního příspěvku namísto stravy za neodbydlené dny v Pobytovém středisku [obec], ve výši 1029 Kč, na základě vyúčtování vyplaceného finančního příspěvku namísto stravy ze dne 23. 8. 2021 č.j. UT-22260/2021. Proto soud vyhověl žalobě – nárok žalobce se opírá o ust. § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný se zdržuje na neznámém místě, nelze rozumně očekávat, že by vydal žalobci jeho věci. Proto soud akceptuje nárok žalobce na náhradu škody i za nevrácené věci. Nárok na vrácení finančního příspěvku pak vychází z ust. § 42 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v platném znění. Žalovanému byl vyplacen finanční příspěvek namísto stravy, avšak on opustil Pobytové středisko [obec]. Tím ztratil nárok na příspěvek namísto stravy za dobu 8 dnů a je povinen jej vrátit. Žalovaný je v prodlení se zaplacením, avšak nikoliv od 22. 9. 2021 (jak tvrdí žalobce v žalobě), nýbrž teprve od 24. 12. 2021. Žalobce nedoložil doručení výzvy k zaplacení žalovanému. Za doručení výzvy k zaplacení tak lze považovat teprve doručením žaloby opatrovníkovi žalovaného 22. 12. 2021. V následující den ustanovení opatrovníka měl žalovaný plnit, v další následující den se ocitl v prodlení se zaplacením. Proto je povinen zaplatit žalobci i úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku. Jejich výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (dle ust. § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Proto soud vyhověl žalobě. Žalobce uspěl v tomto sporu, nežádal o náhradu nákladů řízení. Ani podle obsahu spisu nelze zjistit, že by mu vznikly náklady v tomto řízení. Proto soud nepřiznal náhradu žádné ze stran. Žalobce je osvobozen od soudních poplatků, a proto je žalovaný povinen zaplatit soudní poplatek z žaloby (ve smyslu ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) – 1000 Kč podle položky 1a) sazebníku soudních poplatků. Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu).