6 C 110/2021-43 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobou doručenou soudu dne 12. 8. 2021 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu opřel o tvrzení, že žalovaný řídil vozidlo pojištěné žalobcem na odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen povinné ručení) a v průběhu pojištění, konkrétně dne 4. 5. 2019, způsobil žalovaný pod vlivem alkoholu dopravní nehodu, v jejímž důsledku žalobce za žalovaného z titulu povinného ručení nahradil škodu ve výši 36.433 Kč. Žalovaný dluh písemně uznal a uhradil na něj 21.000 Kč. Zůstatek dluhu již přes výzvu nezaplatil. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, soud proto se souhlasem žalobce obsaženým v žalobě o věci rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. K věci samé se žalovaný rovněž nijak nevyjádřil. Z dohody o uznání a úhradě dluhu (na č. l. 12 soudního spisu) soud zjistil, že žalovaný dne 3. 7. 2020 písemně uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 36.433 Kč z titulu postižního nároku popsaného v žalobě. Součástí dohody byla i kvitance o zaplacení 9.000 Kč před podpisem dohody. Žalovaný se v dohodě dále zavázal uhradit dlužnou částku ve výši 27.433 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z této částky od 26. 6. 2019 do zaplacení ve splátkách po 4.000 Kč splatných vždy do 25. dne v měsíci od 20. 6. 2020 do zaplacení pod ztrátou výhody splátek. Podle tvrzení žalobce žalovaný na základě dohody zaplatil tři splátky po 4.000 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný o zaplacení zůstatku dluhu upomenut. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal důvodným také požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Právo na náhradu nákladů řízení náleží podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení zcela úspěšným. Náklady řízení žalobce v celkové výši 8.205 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny) sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) po 1.740 Kč (§ 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů za tři úkony po 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), náhrady za 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), a také náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč.