7 C 162/2021-38 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalované žalobou, uplatněnou u soudu dne 6.5.2021, zaplacení žalované částky z titulu náhrady za nezaplacené jízdné v prostředku hromadné dopravy provozovaném právním předchůdcem žalobce, a to [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno], [IČO], a přirážky k takto nezaplacenému jízdnému, přičemž v návrhu žalobce uvedl, že žalovaná použila k přepravě provozovaný prostředek MHD jeho právního předchůdce bez platné jízdenky dne 3.7.2019. Právní předchůdce žalobce následně svou pohledávku za žalovaným postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.7.2020. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, nedostavila se ani k nařízenému jednání soudu, ke kterému byla včas a řádně předvolána, přičemž ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Ze zápisu o provedené přepravní kontrole, jakož i z hlášení o porušení smluvních přepravních podmínek ze dne 3.7.2019 č. 77/018904 soud zjistil, že žalovaná, která použila k přepravě prostředek MHD provozovaný právním předchůdcem žalobce, se neprokázala při kontrole provedené pracovníkem právního předchůdce žalobce jízdním dokladem. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.7.2020 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem bylo zjištěno, že pohledávka právního předchůdce žalobce za žalovanou byla tímto postoupena na žalobce dle § 1879 a násl. o. z. Ze smluvních přepravních podmínek pro přepravu ve vozidlech městské hromadné dopravy právního předchůdce žalobce plyne, že přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu je stanovena ve výši 1 500 Kč. Z tarifu jízdného pak vyplývá, že jízdné činí 20 Kč. Z provedených důkazů má soud za to, že žaloba je důvodná. Podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, v platném znění, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovaná použila k přepravě prostředek MHD provozovaný právním předchůdcem žalobcem bez platné jízdenky, což bylo prokázáno příslušným zápisem o provedené přepravní kontrole. Žalobci tak po nabytí pohledávky za žalovaným vznikl nárok na náhradu jízdného a přirážky k jízdnému dle tarifu jízdného a smluvních přepravních podmínek. Protože žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, neboť žalobci doposud náhradu za jízdné a přirážku k jízdnému ve výši žalované částky nezaplatila, uložil jí soud nyní povinnost dlužnou částku žalobci zaplatit včetně úroků z prodlení, na které má žalobce coby věřitel dle § 1970 o. z. právo, od data prodlení žalované s plněním. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalované, která v tomto řízení úspěšná nebyla (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) Náklady řízení žalobce ve výši 1 489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 400 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (3x 200 Kč a 3x 100 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 189 Kč.