7 C 187/2021-27 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se domáhal po žalovaném žalobou, uplatněnou u soudu 15.7.2021, zaplacení žalované částky s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazení zákonem stanovených televizních poplatků. Tvrdil, že žalovaný jako přihlášený držitel televizního přijímače nezaplatil za období od července 2018 do srpna 2020 včetně televizní poplatky (celkem 26 měsíců) po 135 Kč měsíčně. Celkem tak dluží žalobci žalovanou částku, na kterou dosud nic neuhradil, ačkoliv k tomu byl žalobcem vyzýván. Proto se žalobce domáhal po žalovaném nejen úhrady celé dlužné částky, ale i zaplacení zákonných úroků z prodlení jdoucích z jednotlivých dlužných televizních poplatků ode dne následujícího po dni jejich splatnosti (15. den v měsíci) do dne sepisu žaloby, tj. 15.7.2021 kapitalizovaných v částce 623,99 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, nedostavil se ani k soudnímu jednání, ke kterému byl včas a řádně předvolán, aniž by požádal z důležitého důvodu o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Z provedených důkazů, zejména z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, z oznámení o přihlášení ze zákona, z potvrzení o správnosti údajů České pošty s. p. a z přehledu předepsaných poplatků včetně výpočtu úroků z prodlení soud zjistil, že žalovaný byl od září 2000 přihlášen jako držitel televizního přijímače k placení televizních poplatků. V období za měsíce červenec 2018 do srpna 2020 však televizní poplatky nezaplatil. Výše měsíčního poplatku přitom vždy činila 135 Kč s tím, že poplatek měl být uhrazen vždy do každého 15. dne v příslušném měsíci. Celkem tak výše dlužné částky odpovídá žalované částce. Žalovaný byl před podáním žaloby opakovaně vyzván žalobcem k úhradě uvedeného dluhu včetně příslušenství, a to prostřednictvím České pošty s.p. a její služby DINO, přičemž byl i upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. 4. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalovaný jakožto řádně přihlášený držitel televizního přijímače byl povinen v rozhodné době platit příslušné televizní poplatky, a to dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Výše těchto poplatků činila 135 Kč měsíčně. Žalovaný však této své povinnosti nedostál, poplatky za uvedené měsíce nezaplatil, a proto dluží žalobci žalovanou částku. Žalobce v souladu s § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyzval žalovaného k úhradě dlužných televizních poplatků, avšak žalovaný na tuto výzvu nereagoval a dosud nic žalobci z uvedeného titulu nezaplatil. Proto mu soud nyní uložil povinnost zaplatit žalobci celou žalovanou částku, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení, na které má žalobce coby věřitel dle § 1970 občanského zákoníku (z. č. 89/2012 Sb.) nárok. Výše úroků z prodlení je přitom dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že je vždy odvozena od výše repo sazby stanovené Českou národní bankou. Soud přitom přezkoumal, že žalobcem požadované úroky z prodlení nepřesahují výši úroků z prodlení stanovenou uvedenými právními předpisy. 5. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalovanému, který v tomto řízení úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) Náklady žalobce v částce 1 126 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 400 Kč, odměny advokáta za dva úkony po 200 Kč a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 126 Kč.