7 C 236/2020-45 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou doručenou soudu dne 18. 11. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 6.000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.309 Kč a se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z této částky od 7. 4. 2018 do zaplacení. Tvrdil, že jeho právní předchůdce, [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], uzavřel dne 6. 11. 2017 s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, ve které se zavázal poskytovat žalovanému opakovaně úvěr až do výše úvěrového rámce 35.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal aktuální výši dlužné částky včetně úroků ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku z každé čerpané částky ve výši 12,5 % splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 12,5 % z aktuální dlužné částky (jistiny úvěru, úroků i poplatků za čerpání), minimálně však částkou 1.000 Kč měsíčně. Žalovaný takto vyčerpal od právního předchůdce žalobce částku 6.000 Kč, avšak sjednané splátky nehradil. Právnímu předchůdci žalobce tak vznikl nárok na úhradu jistiny úvěru ve výši 6.000 Kč, úroků kapitalizovaných částkou 1.309 Kč a účelně vynaložených nákladů na vymáhání v celkové výši 875 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným smluvně postoupena na [právnická osoba] a poté na žalobce. Proto se nyní žalobce, namísto původního věřitele, domáhá po žalovaném zaplacení všech shora uvedených částek, jakož i úhrady zákonných úroků z prodlení z žalované částky za nedodržení termínu splatnosti závazků žalovaného. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, nedostavil se ani k nařízenému jednání soudu, ke kterému byl včas a řádně předvolán, přičemž ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Z provedených důkazů, zejména z předložené smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 6. 11. 2017, souvisejících obchodních podmínek, standardních informací o spotřebitelském úvěru, z žádostí o jednotlivé čerpané částky a z potvrzení o platbě, jakož i z výpisů z účtu žalovaného k uvedené úvěrové smlouvě soud zjistil, že žalovaný uzavřel s pomocí prostředků komunikace na dálku s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [příjmení], [anonymizováno], smlouvou, ve které se tato společnost zavázala poskytovat žalovanému revolvingový úvěr až do částky 35.000 Kč a žalovaný se zavázal aktuální dlužnou částku včetně úroků při sazbě 8,5 % měsíčně a včetně poplatku za čerpání, který činil 12,5 % z čerpané částky, splácet pravidelnými měsíčními splátkami, jejichž výše byla žalovanému oznámena ve výpise z účtu. Částka měsíční splátky byla přitom dle dohody smluvních stran vypočtena jako 12,5 % z celkové dlužné částky nebo určena částkou 1.000 Kč, podle toho, která částka byla vyšší. Žalovaný ale tyto splátky nehradil. Nadále tak z uvedeného titulu dluží na jistině úvěru částku 6.000 Kč, na úrocích 1.309 Kč a na nákladech na vymáhání pak ještě 875 Kč Tyto náklady na vymáhání přitom odpovídají smluvnímu ujednání o paušalizovaných částkách za jednotlivé úkony vymáhání tak, jak bylo dojednáno ve smlouvě. Pohledávka za žalovaným pak byla smluvně postoupena přes přechodného věřitele až na žalobce, jak plyne ze smluv o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 a 19. 12. 2019 a z jejich příloh obsahujících seznam postupovaných pohledávek. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému řádně oznámeno. Ani poté však žalovaný dobrovolně svůj dluh nevyrovnal, ačkoliv byl žalobcem před podáním žaloby znovu vyzván k úhradě žalované částky včetně příslušenství přípisem ze dne 4. 11. 2020. 4. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Mezi právním předchůdcem žalobce, [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], jakožto úvěrujícím a žalovaným coby úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník). Na základě této smlouvy byl žalovaný povinen vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající poskytnutému úvěru, tedy předmětnou částku 6.000 Kč, jakož mu i zaplatit sjednané úroky a poplatky. Tuto svoji povinnost však žalovaný řádně nesplnil. A protože následně smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a následujících občanského zákoníku byla předmětná pohledávka [právnická osoba] [příjmení], [anonymizováno] vůči žalovanému platně postoupena přes přechodného věřitele až na žalobce, je to nyní žalobce, kdo nastoupil na místo původního věřitele a komu tedy soud právo na zaplacení žalované částky přiznal. A protože s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění, má žalobce rovněž právo požadovat po žalovaném i sjednaný úrok, účelně vynaložené náklady na vymáhání, jakož i úroky z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, neboť žalovaný se dostal se splácením svého peněžitého dluhu do prodlení. Výši úroku z prodlení přitom stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného uhradit žalobci celou žalovanou částku včetně požadovaného příslušenství, neboť přezkoumal, že žádané úroky z prodlení i náklady na vymáhání nepřekračují maximální výši stanovenou příslušnými právními předpisy. 5. Právo na náhradu nákladů řízení náleží dle § 142 odst. 1 o.s.ř. žalobci, který byl v řízení zcela úspěšným, vůči žalovanému, který v řízení úspěšný nebyl. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny jednak zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 400 Kč, dále odměnou advokáta ve výši 3 x 200 Kč určenou dle § 14b/1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (AT), částkou 3 x 100 Kč jako paušální náhradou režijních výdajů advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b/5 AT a dále 21% DPH z uvedených částek ve výši 189 Kč Celkem je tak žalovaný povinen uhradit žalobci k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč. Pro úplnost k tomu soud dodává, že ve věci bylo namístě aplikovat § 14b AT, neboť ve věci jde o peněžité plnění nepřekračující částku 50.000 Kč, žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení a návrh na zahájení řízení byl podán na ustáleném vzoru, jaký žalobce podává u soudu opakovaně ve věcech skutkově i právně obdobných, což je soudu známo z úřední činnosti.