7 C 59/2021-100 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 15.7.2020, zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným v minulosti dvě smlouvy o zápůjčce. Dne 8.12.2016 právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu č. 649795202, na jejímž základě žalovanému poskytl 40 000 Kč, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 60 týdenních splátkách po 1 229 Kč Poslední splátka byla stanovena na 1.2.2018. Žalovaný se zároveň zavázal v uvedených splátkách zaplatit i 33 728 Kč, které představují součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 896 Kč se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 28 % p. a., odměnu za zpracování a doručení ve výši 8 980 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 17 852 Kč. Žalovaný však splátky na zápůjčku řádně a včas nehradil a poslední příslušná splátka byla z jeho strany uhrazena 7.2.2017. K 27.8.2017 činila dlužná jistina 34 683,38 Kč a dlužný poplatek 22 017,70 Kč. Následně byla celá tato pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2018 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky za žalovaným 76 733,90 Kč bez příslušenství, a žalobce tak po žalovaném požaduje zaplacení 56 701,08 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 34 683,38 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 22 017,70 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 3 614,78 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 761,46 Kč, 28% úroků z dlužné jistiny ve výši 34 683,38 Kč jdoucích od 15.6.2018 do zaplacení a 8,05 % zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny ve výši 34 683,38 Kč jdoucích od 15.6.2018 do zaplacení. Dne 7.8.2016 právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu č. 647753044, na jejímž základě žalovanému poskytl 23 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 15 měsíčních splátkách po 2 659 Kč Poslední splátka byla stanovena na 31.10.2017. Žalovaný se zároveň zavázal v uvedených splátkách zaplatit i poplatek ve výši 16 885 Kč, který tvořil součet kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 517 Kč se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 27 % p. a., odměna za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 513 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 855 Kč. Žalovaný však splátky na zápůjčku řádně a včas nehradil a poslední příslušná splátka byla z jeho strany uhrazena 25.4.2017. K 27.8.2017 činila dlužná jistina 14 086,78 Kč a dlužný poplatek 11 771,22 Kč. Následně byla celá tato pohledávka postoupena za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2018 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky za žalovaným 25 858 Kč bez příslušenství, a žalobce tak po žalovaném požaduje zaplacení 25 858 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 14 086,78 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 11 771,22 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 2 398,27 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 187,54 Kč, 27% úroků z dlužné jistiny ve výši 14 086,78 Kč jdoucích od 15.6.2018 do zaplacení a 8,05 % zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny ve výši 14 086,78 Kč jdoucích od 15.6.2018 do zaplacení. Právní předchůdce žalobce při poskytování úvěrů žalovanému posoudil jeho schopnost splácet zápůjčky (spotřebitelské úvěry), a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které si ověřil oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, jako např. pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce, předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní smlouvy, což žalobce doložil zákaznickými kartami žalovaného v žádosti o spotřebitelský úvěr (viz. čl. 57 a 50). Protože se žalovaný k jednání, ke kterému byl řádně předvolán, nedostavil a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Ze smlouvy o zápůjčce č. 647753044, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 7.8.2016 (čl. 96), soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu, na základě které mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši 23 000 Kč. Žalovaný se přitom zavázal, že uvedenou zápůjčku splatí spolu s tzv. poplatkem ve výši 16 885 Kč (celkem tedy 39.885 Kč) v 15ti měsíčních splátkách po 2 659 Kč a poslední splátka měla činit 2 659 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce č. 649795202, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 8.12.2016 (čl. 98), soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu, na základě které mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se přitom zavázal, že uvedenou zápůjčku splatí spolu s tzv. poplatkem ve výši 33 728 Kč (celkem tedy 73 728 Kč) v 60ti týdenních splátkách po 1 229 Kč a poslední splátka měla činit 1 217 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2018 a z její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek vyplývá, že společnost [právnická osoba] jakožto postupitel převedla na žalobce coby postupníka pohledávky za žalovaným z výše uvedeného titulu. Postoupení pohledávek pak bylo žalovanému oznámeno přípisem postupitele z téhož dne s tím, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v dodatečné lhůtě 10 dnů, a to již k rukám žalobce. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník), platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 pak lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Dle § 2394 bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úrok při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly platně uzavřeny smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku, které vyhovovaly i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalovanému dohodnuté částky ve výši 40 000 Kč a 23 000 Kč. Naopak žalovaný své smluvní povinnosti z těchto závazků porušil, neboť řádně a včas nesplatil všechny sjednané splátky. A protože v řízení bylo prokázáno, že následně byly celé předmětné pohledávky za žalovaným dle § 1879 občanského zákoníku postoupeny na žalobce, uložil nyní soud žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku k rukám žalobce. Dle § 1880 občanského zákoníku přitom platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, neboť ověřil, že na žádané úroky má žalobce právo vyplývající přímo ze smlouvy o zápůjčce a na úroky z prodlení pak vznikl původnímu věřiteli a posléze žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, proto mu soud v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. přiznal náklady řízení v částce 31 859 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 3 303 Kč, odměny advokáta za 5 úkonů právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (5x 4 420 Kč a 5x 300 Kč) dle vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve výši 4 956 Kč.