9 C 106/2020-41 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou, doručenou soudu dne 31. 8. 2020, se žalobce domáhal po žalované zaplacení celkové částky 40 716 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že [právnická osoba] uzavřela dne 11. 7. 2017 se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaný měl následně dlužnou částku hradit v dohodnutých splátkách včetně poplatku za čerpání. Žalovaný však svůj dluh dosud neuhradil, a proto je v souladu s čl. V Smlouvy o úvěru povinen zaplatit žalobci i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to do zaplacení. Dále žalobce tvrdil, že pohledávky z této smlouvy byly ke dni 28. 9. 2018 převedeny co by součást závadu [právnická osoba] na [právnická osoba] a následně byla tato pohledávka postoupena na základě smlouvy ze dne 11. 12. 2019 na [právnická osoba] Tato společnost dotčenou pohledávku následně postoupila žalobci smlouvou ze dne 26. 5. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného dne k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Protože žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil v podání ze dne 11. 12. 2020 a žalovaný se ve stanovené lhůtě ani přes opakovanou výzvu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. 3. Po výzvě soudu na upřesnění žalobního nároku ohledně pohledávky [číslo] ve výši 17 316 Kč představující smluvní pokutu žalobce dne 18. 1. 2021 vzal žalobu co do částky 9 816 Kč zpět a zároveň rozšířil svůj nárok o úrok z úvěru ve výši 25,85 % ročně z uplatňované jistiny úvěru v částce 15 000 Kč, a to od 12. 8. 2018 do zaplacení. Soud tedy usnesením ze dne 18. 1. 2021, čj. [číslo jednací] rozhodl tak, že výrokem pod bodem I řízení co do částky 9 816 Kč zastavil a zároveň výrokem pod bodem II připustil změnu žaloby ve znění podání žalobce z 18. 1. 2021. Toto rozhodnutí nabylo právní moci ve výroku I dne 17. 2. 2021 a ve výroku II dne 1. 2. 2021. 4. Ze žádosti o úvěru, z vlastní smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 11. 7. 2017, jakož i ze souvisejících standardních informací pro spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba], resp. s [právnická osoba] smlouvu o bezúčelovém spotřebitelském úvěru, ve které se uvedená společnost zavázala poskytnout v hotovosti oproti podpisu žalovaného na smlouvě žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit dané společnosti i úroky při úrokové sazbě 25,85 % ročně, úplatu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a na inkaso plateb v hotovosti v celkové výši 10 950 Kč Celkem tak měl zaplatit částku 25 950 Kč, a to formou 13 pravidelných měsíčních splátek po 1 950 Kč. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv částky byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z této dlužné částky. 5. Žalovaný řádně a včas jednotlivé splátky úvěru nehradil, a proto po dni splatnosti poslední stanovené splátky nadále dlužil uvedenému věřiteli částku 23 400 Kč na jistině, úrocích a poplatcích a částku 7 500 Kč na smluvní pokutě, jež byla vypočtena jako 0,1 % denně z částky 15 000 Kč od 12. 8. 2018 do 20. 8. 2020, jak plyne z předžalobní upomínky ze dne 27. 7. 2020 a z upřesnění žaloby v podání žalobce ze dne 18. 1. 2021. 6. Pohledávka za žalovaným z uvedeného titulu byla smluvně postoupena přes přechodného věřitele až na žalobce, jak plyne ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 uzavřené mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobcem, jakož i z jejich příloh obsahujících seznam postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky adresovaných žalovanému. 7. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem znovu vyzván k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou, nebude-li vše uhrazeno dobrovolně. Odeslání výzvy doporučeným způsobem na adresu žalovaného prokazuje související poštovní podací lístek. 8. Podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupení pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících občanského zákoníku. Soud dále přezkoumal, že smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce své povinnosti z této smlouvy splnil, když žalovanému poskytl sjednanou částku 15 000 Kč. Naopak žalovaný svým povinnostem z této smlouvy nedostál, neboť žalobci jistinu úvěru včetně sjednaných úroků a poplatků řádně a včas v dohodnuté lhůtě nevrátil. Proto soud nyní uložil žalovanému povinnost zaplatit celou žalovanou částku, která v sobě zahrnuje jistinu úvěru i sjednané poplatky a úroky, tak i smluvní pokutu, jež byla vypočtena v souladu se smlouvou o úvěru. To vše je žalovaný povinen zaplatit žalobci, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na něho pohledávka za žalovaným z dotčeného titulu smluvně přešla dle § 1879 a násl. občanského zákoníku. A protože dle § 1880 občanského zákoníku dále platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění, vyhověl soud žalobě i v části týkající se příslušenství. Současně přitom přezkoumal, že žalobcem požadované úroky z prodlení nepřekračují výši určenou dle právních předpisů, zejména dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 11. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalovanému, který v tomto řízení úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). 12. Náklady žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 1 630 Kč a dále odměnou advokáta ve výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby po 500 Kč určenou dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) ve znění pozdějších předpisů, a částkou 3 x 300 Kč jako paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 písm. b) AT za tři úkony právní služby. Dále 21% DPH z těchto částek ve výši 504 Kč, kterou je advokát povinen z tohoto příjmu odvést. Celková výše nákladů žalobce tak činí 4 534 Kč. Soud pouze pro úplnost dodává, že neopomněl, že v průběhu řízení došlo k částečnému zpětvzetí žaloby žalobcem, avšak tarifní hodnota z původní částky 40 716 Kč klesla na 30 900 Kč. Tato skutečnost však neměla vliv na hodnotu za jeden úkon právní služby, neboť podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3 činí hodnota za jeden úkon právní služby částku 500 Kč při tarifní hodnotě v rozmezí od 30 000 Kč do 50 000 Kč. 13. Soud v dané věci aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, protože předmětem žaloby je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a obdobné návrhy (po skutkové i právní stránce) podává žalobce u soudu opakovaně (viz sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], atd.).