9 C 189/2021-51 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 24 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 1401100740, na základě které byly žalované poskytnuty v hotovosti oproti podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala uvedené společnosti vrátit a zaplatit jí i sjednané úroky ve výši 3 000 Kč (kapitalizované za řádnou dobu trvání smlouvy při smluvní úrokové sazbě 32,15 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku ve výši 27 000 Kč přitom měla žalovaná zaplatit formou pravidelných 60 týdenních splátek po 450 Kč Poslední splátka byla stanovena na den 18. 9. 2020. Žalovaná však přestala sjednané splátky hradit, poslední platbu provedla dne 26. 8. 2019, a proto po dni splatnosti poslední stanovené splátky dlužila uvedené společnosti na jistině půjčky částku 15 000 Kč, na poplatku za administrativní činnost částku 3 000 Kč, na úroku 1 100 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 5 400 Kč. A protože celá tato pohledávka za žalovanou byla následně ke dni 15. 1. 2021 smlouvou postoupena na žalobkyni, domáhá se nyní žalobkyně namísto původního věřitele zaplacení celé žalované částky a nadto po ní žádá i úhradu smluvních úroků z jistiny půjčky za dobu ode dne následujícího po dni splatnosti poslední sjednané splátky do zaplacení a také úhradu zákonných úroků z prodlení z jistiny půjčky za dobu od marného uplynutí lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do zaplacení. Úrok i úrok z prodlení žalobkyně přitom částečně kapitalizovala, a to ke dni postoupení dotčené pohledávky. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Jelikož žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. 3. Po výzvě soudu žalobkyně doplnila, že úvěruschnopnost žalované zkoumal řádně. Žalobkyně, resp. právní předchůdce žalobkyně vycházel v kartě zákazníka z informací uvedených přímo klientem a z dostupných databází. 4. Z provedených důkazů, zejména ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru„ [název půjčky]“ č. 1401100740 ze dne 26. 7. 2019, ze smluvních podmínek této smlouvy a z karty zákazníka včetně jeho žádosti o půjčku soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které v hotovosti oproti podpisu žalované na smlouvě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 15 000 Kč. Žalovaná se přitom zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i poplatky v celkové výši 12 000 Kč, jež se skládaly z úroku ve výši 3 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku 27 000 Kč měla přitom uhradit formou 60 pravidelných týdenních splátek po 450 Kč. V bodu 1 smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo přitom zakotveno, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše úrokové sazby 32,15 % p.a. V bodu 5.1 smluvních podmínek bylo zakotveno, že v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky má věřitel právo požadovat úhradu celé dosud nesplacené jistiny, zákonné úroky z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je žalovaný v prodlení, náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného, zejména pak v souvislosti s doručováním písemných upomínek, náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s vymáháním dluhu. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně splátky v celkové výši 2 500 Kč, jiné úhrady již neprovedla. Ke dni postoupení odpovídala výše dlužné částky žalované částce. 5. Z pracovní smlouvy žalované ze dne 1. 4. 2019 soud zjistil, že žalovaná byla od 1. 4. 2019 zaměstnaná u zaměstnavatele [právnická osoba] 6. Z výplatních pásek za měsíc duben až červen 2019 soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem žalované v tomto období činil 11 126 Kč. 7. Z příjmového dokladu č. 924 soud zjistil, že žalovaná zaplatila Městu [obec] nájem ve výši 4 163 Kč. 8. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, jak plyne ze znění této smlouvy a souvisejícího seznamu postupovaných pohledávek. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému řádně oznámeno, jak plyne z přípisu ze dne 15. 1. 2021. Ke dni postoupení odpovídala výše dlužné částky žalované částce. 9. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní znovu vyzvána dne 13. 5. 2021 k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou, neuhradí-li vše dobrovolně v dodatečně stanovené lhůtě. 10. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle příslušných právních předpisů, a dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., která odpovídala i požadavkům na ni kladeným zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, jakož i ustanovením o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. a zejména § 1841 a násl. o. z.). Byla řádně ověřena úvěruschopnost žalované, což bylo doloženo listinami s příjmy a výdaji žalované. Právní předchůdce žalobkyně jakožto úvěrující své smluvní povinnosti splnil, když žalované poskytl sjednanou částku. Žalovaná svým smluvním povinnostem nedostála, neboť řádně a včas tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně nevrátila a nezaplatila mu ani celé sjednané úroky a poplatky. Nadále tak dluží z uvedeného titulu žalovanou částku. Dle § 1880 o. z. platí, že s postoupenou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobkyně) i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění. Protože v řízení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou na žalobkyni platně dle § 1879 a násl. o. z. přešla, vyhověl soud žalobě i v části týkající se úroků i úroků z prodlení, neboť i na ty vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně a posléze žalobkyni právo, a to v případě úroků přímo ze smlouvy ve spojení s § 2395 o. z. a v případě úroků z prodlení pak dle § 1970 o. z. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši určenou dle příslušných právních předpisů, zejména dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 14. Žalobkyně byla v tomto řízení plně úspěšná, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalované, která v tomto řízení úspěšná nebyla (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). 15. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 980 Kč a dále odměnou advokáta ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve znění pozdějších předpisů, a částkou 3 x 100 Kč jako paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby. Dále 21% DPH z těchto částek ve výši 252 Kč, kterou je advokát povinen z tohoto příjmu odvést. Celková výše nákladů žalobkyně tak činí 2 432 Kč, a proto ji také soud v této výši uložil žalovanému uhradit žalobkyni, a to k rukám jejího právního zástupce. 16. Soud v dané věci aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, protože předmětem žaloby je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a obdobné návrhy (po skutkové i právní stránce) podává žalobc