9 C 198/2021-49 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 1401110470, na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti oproti podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal uvedené společnosti vrátit a zaplatit jí i sjednané úroky ve výši 3 000 Kč (kapitalizované za řádnou dobu trvání smlouvy při smluvní úrokové sazbě 32,15 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku ve výši 27 000 Kč přitom měl žalovaný zaplatit formou pravidelných 60 týdenních splátek po 450 Kč Poslední splátka byla stanovena na den 10. 8. 2020. Žalovaný však přestal sjednané splátky hradit, poslední platbu provedl dne 20. 6. 2019, a proto po dni splatnosti poslední stanovené splátky dlužila uvedené společnosti na jistině půjčky částku 15 000 Kč, na poplatku za administrativní činnost částku 3 000 Kč, na úroku 1 500 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 5 500 Kč. A protože celá tato pohledávka za žalovaným byla následně ke dni 15. 1. 2021 smlouvou postoupena na žalobkyni, domáhá se nyní žalobkyně namísto původního věřitele zaplacení celé žalované částky a nadto po něm žádá i úhradu smluvních úroků z jistiny půjčky za dobu ode dne následujícího po dni splatnosti poslední sjednané splátky do zaplacení a také úhradu zákonných úroků z prodlení z jistiny půjčky za dobu od marného uplynutí lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do zaplacení. Úrok i úrok z prodlení žalobkyně přitom částečně kapitalizovala, a to ke dni postoupení dotčené pohledávky. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Jelikož žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní. 3. Po výzvě soudu žalobkyně doplnila, že úvěruschnopnost žalovaného zkoumala řádně. Žalobkyně, resp. právní předchůdce žalobkyně vycházel v kartě zákazníka z informací uvedených přímo klientem (oznámení ČSSZ o výměře invalidního důchodu a složenky za období od 4/ 2019 do 5/ 2019) a z dostupných databází. 4. Z provedených důkazů, zejména ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru„ [název úvěru]“ č. 1401110470 ze dne 17. 6. 2019, ze smluvních podmínek této smlouvy a z karty zákazníka včetně jeho žádosti o půjčku soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které v hotovosti oproti podpisu žalovaného na smlouvě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný se přitom zavázal tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i poplatky v celkové výši 12 000 Kč, jež se skládaly z úroku ve výši 3 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku 27 000 Kč měl přitom uhradit formou 60 pravidelných týdenních splátek po 450 Kč. V bodu 1 smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo přitom zakotveno, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše úrokové sazby 32,15 % p.a. V bodu 5.1 smluvních podmínek bylo zakotveno, že v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky má věřitel právo požadovat úhradu celé dosud nesplacené jistiny, zákonné úroky z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je žalovaný v prodlení, náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného, zejména pak v souvislosti s doručováním písemných upomínek, náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s vymáháním dluhu. Žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně splátky v celkové výši 2 000 Kč, jiné úhrady již neprovedl. Ke dni postoupení odpovídala výše dlužné částky žalované částce. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, jak plyne ze znění této smlouvy a souvisejícího seznamu postupovaných pohledávek. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému řádně oznámeno, jak plyne z přípisu ze dne 15. 1. 2021. Ke dni postoupení odpovídala výše dlužné částky žalované částce. 6. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní znovu vyzvána dne 13. 5. 2021 k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou, neuhradí-li vše dobrovolně v dodatečně stanovené lhůtě. 7. Z oznámení ČSSZ ze dne 28. 12. 2018 soud zjistil, že od ledna 2019 byl zvýšen důchod žalovaného na celkovou částku 10 583 Kč měsíčně, přičemž žalovanému po úhradě srážek dávky jinému příjemci bude vypláceno 10 295 Kč měsíčně. 8. Ze složenek z 15. 4. 2019, 14. 5. 2019 a 14. 6. 2019 bylo zjištěno, že žalovanému byl v měsíci duben 2019 vyplacen invalidní důchod ve výši 9 957 Kč, dále v měsíci květen 2019 částka 9 957 Kč a v měsíci červen 2019 částka 9 957 Kč. 9. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle příslušných právních předpisů, a dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., která odpovídala i požadavkům na ni kladeným zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, jakož i ustanovením o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. a zejména § 1841 a násl. o. z.). Byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného, což bylo doloženo listinami s příjmy a výdaji žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně jakožto úvěrující své smluvní povinnosti splnil, když žalovanému poskytl sjednanou částku. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, neboť řádně a včas tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně nevrátil a nezaplatil mu ani celé sjednané úroky a poplatky. Nadále tak dluží z uvedeného titulu žalovanou částku. Dle § 1880 o. z. platí, že s postoupenou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobkyně) i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění. Protože v řízení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným na žalobkyni platně dle § 1879 a násl. o. z. přešla, vyhověl soud žalobě i v části týkající se úroků i úroků z prodlení, neboť i na ty vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně a posléze žalobkyni právo, a to v případě úroků přímo ze smlouvy ve spojení s § 2395 o. z. a v případě úroků z prodlení pak dle § 1970 o. z. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši určenou dle příslušných právních předpisů, zejména dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 13. Žalobkyně byla v tomto řízení plně úspěšná, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalovanému, který v tomto řízení úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). 14. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 1 000 Kč a dále odměnou advokáta ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve znění pozdějších předpisů, a částkou 3 x 100 Kč jako paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby. Dále 21% DPH z těchto částek ve výši 252 Kč, kterou je advokát povinen z tohoto příjmu odvést. Celková výše nákladů žalobkyně tak činí 2 452 Kč, a proto ji také soud v této výši uložil žalovanému uhradit žalobkyni, a to k rukám jejího právního zástupce. 15. Soud v dané věci aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, protože předmě