9 C 2/2021-28 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce podal dne 15. 10. 2020 u soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhal zaplacení 540 Kč spolu s úrokem z prodlení od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do 15. 10. 2020 v kapitalizované výši 58,09 Kč. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaný v období od února 2019 do ledna 2020 neplnil řádně svou zákonnou povinnost a neplatil televizní poplatky za řádně přihlášený televizní přijímač. Nadále tak dluží žalobci žalovanou částku, na kterou nic ani přes upomínku žalobce nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. 3. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků soud zjistil, že žalovaný je zaveden v evidenci České pošty jako poplatník televizních poplatků. K placení poplatku se přihlásil od měsíce února 2012, a to na adrese [adresa žalovaného]. Z výzev žalobce ze dne 15. 3. 2020, 27. 5. 2020, 15. 7. 2020 vyplývá, že žalobce žalovaného vyzýval k zaplacení dlužných televizních poplatků. 4. Na základě provedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný byl v rozhodném období poplatníkem televizního poplatku ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Jako takový měl proto povinnost platit každý měsíc televizní poplatek ve výši 135 Kč dle § 6 uvedeného zákona. Žalovaný však tuto povinnost porušil a za shora uvedené období poplatek nezaplatil. A protože tak neučinil ani dodatečně, po písemné výzvě žalobce, soud mu uložil povinnost dlužné televizní poplatky v žalobcem požadované výši zaplatit, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Současně soud uložil žalovanému uhradit žalobci také úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, neboť žalovaný se dostal s úhradou těchto poplatků do prodlení (splatnost televizních poplatků je dle § 7 shora uvedeného zákona o televizních poplatcích vždy 15. dne příslušného měsíce). Úroky z prodlení je přitom žalovaný povinen hradit ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých televizních poplatků do zaplacení ve výši určené dle příslušných právních předpisů, tedy dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalovanému, který v tomto řízení úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). 6. Náklady žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 400 Kč a dále odměnou advokáta ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby po 200 Kč určenou dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve znění pozdějších předpisů (účinném od 1. 7. 2014), a částkou 2 x 100 Kč jako paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 vyhlášky č.177/1996 Sb. za dva úkony právní služby. Dále 21% DPH z těchto částek ve výši 126 Kč, kterou je advokát povinen z tohoto příjmu odvést. Celková výše nákladů žalobce tak činí 1 126 Kč.