9 C 210/2021-28 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce podal dne 15. 7. 2021 u soudu žalobu, kterou se po žalované domáhal zaplacení 2 160 Kč spolu s úrokem z prodlení od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do 15. 7. 2021 v kapitalizované výši 305,70 Kč. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaná v období od května 2019 do srpna 2020 neplnila řádně svou zákonnou povinnost a neplatila televizní poplatky za řádně přihlášený televizní přijímač. Nadále tak dluží žalobci žalovanou částku, na kterou nic ani přes upomínku žalobce nezaplatila. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. Soud ji vyzval k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků soud zjistil, že žalovaná je zavedena v evidenci České pošty jako poplatník televizních poplatků. K placení poplatku se přihlásila od měsíce srpna 2015, a to na adrese [obec a číslo]. Z výzev žalobce ze dne 27. 11. 2020 a ze dne 29. 1. 2021 vyplývá, že žalobce žalovanou vyzýval k zaplacení dlužných televizních poplatků. Na základě provedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaná byla v rozhodném období poplatníkem televizního poplatku ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Jako taková měla proto povinnost platit každý měsíc televizní poplatek ve výši 135 Kč dle § 6 uvedeného zákona. Žalovaná však tuto povinnost porušila a za shora uvedené období poplatek nezaplatila. A protože tak neučinila ani dodatečně, po písemné výzvě žalobce, soud jí uložil povinnost dlužné televizní poplatky v žalobcem požadované výši zaplatit, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Současně soud uložil žalované uhradit žalobci také úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, neboť žalovaná se dostala s úhradou těchto poplatků do prodlení (splatnost televizních poplatků je dle § 7 shora uvedeného zákona o televizních poplatcích vždy 15. dne příslušného měsíce). Úroky z prodlení je přitom žalovaná povinna hradit ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých televizních poplatků do zaplacení ve výši určené dle příslušných právních předpisů, tedy dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalované, která v tomto řízení úspěšná nebyla (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Náklady žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 400 Kč a dále odměnou advokáta ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby po 200 Kč určenou dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve znění pozdějších předpisů (účinném od 1. 7. 2014), a částkou 2 x 100 Kč jako paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 vyhlášky č.177/1996 Sb. za dva úkony právní služby. Dále 21% DPH z těchto částek ve výši 126 Kč, kterou je advokát povinen z tohoto příjmu odvést. Celková výše nákladů žalobce tak činí 1 126 Kč.