9 C 219/2021-51 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 24 382,55 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o zápůjčce č. 543969312, na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 12 283 Kč, kdy tato částka představuje úrok, odměnu za administrativní zpracování půjčky a náklady za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 439 Kč, kdy poslední splátka měla činit částku 382 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, čímž právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo v souladu s čl. 6 Smluvních podmínek právo požadovat zaplacení celé zbývající dlužné částky. Dále tvrdila, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní. 3. Smlouvou o zápůjčce č. 543969312 ze dne 1. 2. 2019 a smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě které mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši 14 000 Kč předaná v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 12 283 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zápůjčku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobkyně vrátí, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 439 Kč počínaje 7. kalendářním dnem následujícím po datu uzavření smlouvy. V článku 6 a 9 smluvních podmínek si účastníci sjednali, že v případě, že zákazník včas neplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení zbylé částky zápůjčky včetně souhrnného poplatku. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil na žalobkyni mimo jiné i pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy o zápůjčce. 5. Oznámením o postoupení pohledávek z 6. 1. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně oznámila žalovanému, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaného z titulu smlouvy o zápůjčce č. 543969312 na žalobkyni. 6. Výzvou k plnění ze dne 28. 6. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky ze smlouvy o zápůjčce. 7. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce č. 543969312, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky společně se smluvním poplatkem v celkové výši 12 283 Kč vrátit formou 60 pravidelných týdenních splátkách po 439 Kč počínaje 7. kalendářním dnem následujícím po datu uzavření smlouvy. Žalovaný však dluh řádně nesplácel. Dluží žalobkyni částku v celkové výši 24 382,55 Kč sestávající se z jistiny ve výši 13 801,85 Kč a smluvního poplatku ve výši 10 580,70 Kč a kapitalizovaného úroku 2 957,43 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 2 343,73 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, žalovaný však žalobkyni dosud ničeho neuhradil. 8. Podle § 2390 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně jako věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky na základě smlouvy o zápůjčce a sjednal si s žalovaným smluvní poplatek. Žalovaný zápůjčku ani poplatek právnímu předchůdci žalobkyně řádně nevrátil. Soud proto rozhodl tak, že žalobě zcela vyhověl. 12. Žalobkyně byla v tomto řízení plně úspěšná, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalovanému, který v tomto řízení úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). 13. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 976 Kč a dále odměnou advokáta ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve znění pozdějších předpisů, a částkou 3 x 100 Kč jako paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby. Dále 21% DPH z těchto částek ve výši 252 Kč, kterou je advokát povinen z tohoto příjmu odvést. Celková výše nákladů žalobkyně tak činí 2 428 Kč, a proto ji také soud v této výši uložil žalovanému uhradit žalobkyni, a to k rukám jejího právního zástupce. 14. Soud v dané věci aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, protože předmětem žaloby je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a obdobné návrhy (po skutkové i právní stránce) podává žalobce u soudu opakovaně.