9 C 74/2021-88 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 29 120 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tvrzením, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], byla dne 8. 12. 2016 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 1201016177, na základě které byly žalované poskytnuty v hotovosti oproti podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala uvedené společnosti vrátit a zaplatit jí i sjednané úroky ve výši 2 380 Kč (kapitalizované za řádnou dobu trvání smlouvy při smluvní úrokové sazbě 23,72 % ročně), odměnu za poplatek ve výši 3 400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč. Celkovou částku přitom měla žalovaná zaplatit formou pravidelných 58 týdenních splátek po 510 Kč Poslední splátka byla stanovena na den 18. 1. 2018. Žalovaná však přestala sjednané splátky hradit, poslední platbu provedla dne 21. 11. 2017, a proto po dni splatnosti poslední stanovené splátky dlužila uvedené společnosti na jistině půjčky částku 16 888,60 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 5 041,40 Kč a na poplatku za administrativní činnost částku 40 Kč. Dále mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], byla dne 1. 6. 2016 uzavřena smlouva o půjčce č. 253273, na základě které byly žalované poskytnuty v hotovosti oproti podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala uvedené společnosti vrátit a zaplatit jí i sjednané úroky ve výši 2 240 Kč (kapitalizované za řádnou dobu trvání smlouvy při smluvní úrokové sazbě 23,72 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč. Celkovou částku ve výši 27 840 Kč přitom měla žalovaná zaplatit formou pravidelných 58 týdenních splátek po 480 Kč Poslední splátka byla stanovena na den 13. 7. 2017. Žalovaná však přestala sjednané splátky hradit, poslední platbu provedla dne 24. 3. 2018, a proto po dni splatnosti poslední stanovené splátky dlužila uvedené společnosti na jistině půjčky částku 5 506,11 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 1 643,89 Kč. A protože celé tyto pohledávky za žalovanou byly následně ke dni 29. 11. 2019 smlouvou postoupeny na žalobce, domáhá se nyní žalobce namísto původního věřitele zaplacení celých žalovaných částek a nadto po ní žádá i úhradu smluvních úroků z jistin půjčky za dobu ode dne následujícího po dni splatnosti posledních sjednaných splátek do zaplacení a také úhradu zákonných úroků z prodlení z jistiny půjčky za dobu od marného uplynutí lhůty běžící od splatnosti posledních sjednaných splátek do zaplacení. Úrok i úrok z prodlení žalobce přitom částečně kapitalizoval, a to ke dni postoupení každé dotčené pohledávky. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhnula její zamítnutí, neboť vznesla námitku promlčení do všech nároků. 3. Žalobce doplnil, že úvěruschnopnost žalované zkoumal řádně. Žalobce, resp. právní předchůdce žalobce vycházel v kartě zákazníka z informací uvedených přímo klientem. Námitku promlčení taktéž považoval za nedůvodnou, neboť žalovaná na uvedený dluh plnila i po ukončení sjednaného splátkového kalendáře, a proto v souladu s § 2054 odst. 2 zák č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) uznala svůj dluh a desetiletá promlčecí lhůta se od každé provedené platby prodlužovala vždy o deset let. Dále žalobce upřesnil specifikaci započtení jednotlivých plateb na jednotlivé části úvěrů. 4. Z provedených důkazů, zejména ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 1201016177 ze dne 8. 12. 2016, ze smluvních podmínek této smlouvy a z karty zákazníka včetně žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které v hotovosti oproti podpisu žalované na smlouvě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku 17 000 Kč. Žalovaná se přitom zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i poplatky, jež se skládaly z úroku ve výši 2 380 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč. Celkovou částku měla přitom uhradit formou 58 pravidelných týdenních splátek po 510 Kč. V bodu 1.4 smluvních podmínek bylo přitom zakotveno, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % p.a. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobce splátky v celkové výši 7 610 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, jak plyne ze znění této smlouvy, seznamu postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019. Ke dni postoupení odpovídala výše dlužné částky žalované částce. 5. Ze Smlouvy o půjčce č. 253273 ze dne 1. 6. 2016 soud zjistil, že ze smluvních podmínek této smlouvy a z karty zákazníka včetně jeho žádosti o půjčku soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o půjčce, na základě které v hotovosti oproti podpisu žalované na smlouvě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku 16 000 Kč. Žalovaná se přitom zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i poplatky v celkové výši 11 840 Kč, jež se skládaly z úroku ve výši 2 240 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč. Celkovou částku 27 840 Kč měla přitom uhradit formou 58 pravidelných týdenních splátek po 480 Kč. V bodu 1.2 smluvních podmínek bylo přitom zakotveno, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % p.a. V případě, že dojde k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobce splátky v celkové výši 20 690 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, jak plyne ze znění této smlouvy, seznamu postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019. Ke dni postoupení odpovídala výše dlužné částky žalované částce. 6. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem tzv. předžalobní výzvou ze dne 3. 9. 2020 vyzvána k úhradě částky 49 157,32 Kč s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou, neuhradí-li vše dobrovolně v dodatečně stanovené lhůtě. 7. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvy č. 1201016177 a č. 253273, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované celkovou částku 33 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky společně se smluvními poplatky vrátit formou pravidelných týdenních splátkách ve stanoveném termínu. Žalovaná však dluhy řádně nesplácela. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky ze smluv na žalobkyni. Žalobce následně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, a to až předžalobní výzvou ze dne 3. 9. 2020. Žaloba byla podána dne 27. 1. 2021. 8. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle příslušných právních předpisů, a dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byly sice platně uzavřeny smlouvy o úvěru (byť v názvu smlouvy č. 253273 uvedeno, že se jedná o smlouvu o půjčce, tak dle obsahu i znění textu smlouvy v záhlaví je zřejmé, že se jedná o smlouvu o úvěru), a to dle § 2395 a násl. o. z., avšak minimálně smlouva č. 1201016177 neodpovídala požadavkům na ni kladeným zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, jakož i ustanovením o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. a zejména § 1841 a násl. o. z.), neboť žalobce, resp. jeho právní předchůdce, řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované. V kartě zákazníka žalované ze dne 8. 12. 2016 je počítáno i s výživným, když však výživné pro nezletilého nelze brát za příjem rodiče. Dál