13 C 229/2021-51 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 70 196,33 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy ze dne 14. 1. 2020. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru č. 7001104129, ve které se zavázala opakovaně žalovanému poskytovat finanční prostředky, a to až do výše sjednaného úvěrového rámce, který činil 70 000 Kč. Žalovaný se přitom ve smlouvě zavázal aktuální dlužnou částku žalobkyni pravidelně splácet, a to minimální měsíční splátkou ve výši 3,28 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V měsíční splátce byla přitom zahrnuta jak úhrada příslušné části jistiny úvěru, tak i úhrada sjednaných úroků, poplatků či případných smluvních sankcí. Žalovaný ale posléze nehradil měsíční splátky úvěru řádně a včas, a proto žalobkyně využila svého smluvního oprávnění a celý úvěr ke dni 28. 1. 2021 zesplatnila. Ani poté však žalovaný svůj dluh nevyrovnal. Nadále tak dluží na jistině úvěru částku 69 366,33 Kč, na nákladech na vymáhání 330 Kč a na smluvní pokutě 500 Kč. Nadto po něm žalobkyně požadovala i příslušenství pohledávky tvořené smluvními úroky a úroky z prodlení. Smluvní úroky přitom žalobkyně částečně kapitalizovala částkou 14 018,30 Kč, představující součet úroků vynesených v nezaplacených splátkách úvěru do zesplatnění a úroků kapitalizovaných za dobu ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do uplynutí prvních 90 dnů prodlení žalovaného, a dále je požadovala ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny úvěru do zaplacení. V případě úroků z prodlení tyto žádala ve výši 8,25 % ročně z celkové dlužné částky 70 196,33 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, nedostavil se ani k jednání soudu, ke kterému byl včas a řádně předvolán, aniž by z důležitého důvodu požádal o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Z úvěrové smlouvy č. 7001104129 a ze souvisejících úvěrových podmínek má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne 14. 1. 2020 se žalovaným úvěrovou smlouvu, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 15 000 Kč. Výše sjednaného prvního čerpání činila 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal aktuální dlužnou částku žalobkyni splácet pravidelnými měsíčními splátkami, které v sobě zahrnovaly kromě příslušné části dlužné jistiny úvěru také sjednané úroky ve výši 29,88 % ročně a poplatky dle sazebníku žalobkyně, případně i smluvní sankce. Z úvěrových podmínek vyplynula možnost navýšení úvěrového rámce, k čemuž v daném případě došlo krátce po uzavření smlouvy o úvěru, a to dodatky ke smlouvě ze dnů 20. 1. 2020 a 11. 2. 2020. Nová výše úvěrového rámce činila 70 000 Kč. Ve smlouvě o úvěru bylo dále mezi účastníky sjednáno pro případ opoždění s úhradou splátky právo žalobkyně účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním v paušální částce 100 Kč za jeden měsíc, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % z jistiny, úroků a pojistného, maximálně však ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a také zákonný úrok z prodlení. Z úvěrových podmínek pak vyplývá oprávnění žalobkyně zesplatnit celý dluh v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou dvou splátek nebo jedené splátky po dobu delší než tři měsíce. 4. Z kopie občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného, jakož i z výstupu o dohledání jeho činností bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy na dálku žalobkyně dostatečně ověřila totožnost žalovaného i platnost elektronického podpisu žalovaného jedinečným sms kódem. 5. Z čestného prohlášení žalovaného o příjmech a majetkové situaci na smlouvě o úvěru, z potvrzení o jeho příjmech a z úvěrové zprávy bylo ověřeno, že před uzavřením smlouvy včetně navýšení úvěrového rámce, byla úvěruschopnost žalovaného náležitě přezkoumána. 6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplynulo, že žalovaný čerpal celkem od žalobkyně finanční prostředky ve výši 75 700 Kč. Uhradil celkem částku 18 764 Kč, jež byla na jednotlivé položky zúčtována dle smluvního ujednání. Nadále tak dluh na jistině úvěru činí 69 366,33 Kč, na úroku 8 927,68 Kč, na nákladech na vymáhání 330 Kč a na smluvní pokutě 500 Kč. 7. Z výzvy ze dne 28. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně ke dni 28. 1. 2021 celý dluh žalovaného zesplatnila, a to pro kvalifikované prodlení žalovaného s úhradou splátek. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě celé dlužné částky včetně příslušenství s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. 8. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli mezi sebou dne 14. 1. 2020 smlouvu o bezúčelovém spotřebitelském úvěru revolvingového typu. Žalobkyně se zavázala poskytovat opakovaně žalovanému finanční prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce, který byl dodatky navýšen až na konečnou částku 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal aktuální dlužnou částku splácet pravidelnými měsíčními splátkami, přičemž v rámci těchto splátek měl hradit i sjednané úroky při úrokové sazbě 29,88 % ročně, jakož i poplatky, a to zejména za upomínání či vymáhání. Současně se zavázal hradit i případné smluvní sankce, a to zejména smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prodlení s každou splátkou, či smluvní pokutu za prodlení s úhradou zesplatněného úvěru a také zákonné úroky z prodlení. Žalovaný posléze přestal splátky úvěru řádně a včas hradit, dostal se tak do prodlení s úhradou více než dvou splátek, a proto žalobkyně v souladu se smlouvou celý jeho dluh zesplatnila a požadovala jeho okamžitou úhradu. Ani poté však žalovaný dluh nevyrovnal. Nadále tak dluží na jistině úvěru 69 366,33 Kč, na nákladech na vymáhání 330 Kč a smluvní pokutě částku 500 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě celé žalované částky včetně příslušenství tvořeného úroky a úroky z prodlení s tím, že byl upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. 9. Právní poměry mezi žalobkyní a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud má za to, že žaloba je důvodná. 13. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, která odpovídala i příslušným ustanovením tohoto zákona o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem § 1810 a násl., jakož i ustanovením zákona č. 257/2016 Sb., v platném znění, o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně jako úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnila, když žalovanému poskytla sjednané finanční prostředky. Naopak žalovaný svým povinnostem z této smlouvy nedostál, když sjednané splátky úvěru zahrnující úhradu příslušné části jistiny úvěru, úroků a poplatků řádně a včas nehradil. Proto mohla žalobkyně v souladu se smlouvou o úvěru a s § 1931 občanského zákoníku celý úvěr žalovaného zesplatnit a požadovat jeho okamžitou úhradu s tím, že bylo prokázáno, že výše dlužné částky odpovídá žalované částce. A protože žalovaný tak dosud neučinil, uložil mu soud povinnost celou žalovanou částku žalobkyni zaplatit. Současně soud žalobě vyhověl i v části týkající se příslušenství, neboť na smluvní úrok vznikl žalobkyni nárok přímo ze smlouvy o úvěru, přičemž po uplynutí prvních 90 dní prodlení žalovaného je tento úrok snížen dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění na výši odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Nárok na úroky z prodlení pak má žalobkyně dle § 1970 občanského zákoníku, neboť žalovaný se ocitl se svým peněžitým dluhem v prodlení. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaného úroku z prodlení nepřesahuje výši stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 199,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního