3 C 22/2022-64 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobci podali dne 16. 11. 2021 u hradeckého soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhali zaplacení nájemného, doplatku za spotřebovanou elektřinu a náhrady škody způsobené na pronajatém bytu. Hradecký soud vedl věc pod sp. zn. 17 C 318/2021 a postoupil ji tomuto soudu. 2. Žalobci tvrdili, že dne 11. 3. 2020 uzavřeli se žalovaným nájemní smlouvu a přenechali mu k užívání byt 1+1 v domě [číslo] ve [ulice] [ulice] v [obec]. Žalovaný se zavázal platit jim nájemné10900 Kč měsíčně, vždy do 15. dne následujícího měsíce. Žalobci vypověděli smlouvu k 1. 4. 2021. Žalovaný jim dluží nájemné 36300 Kč za dobu od března 2021 do 9. 6. 2021, dále nedoplatek za spotřebovanou elektřinu 3311,14 Kč. Nepředal jim byt, a žalobci jej tak museli nechat otevřít zámečníkem, za to zaplatili 700 Kč. Žalovaný poškodil vybavení bytu – poničil pracovní desku, plovoucí podlahu a prahy v kuchyni, poškodil tapety na WC a elektrickou zásuvku v předsíni, nevyklidil věci z bytu a ze sklepa. Tím jim způsobil škodu 2500 Kč. Žalobci započetli na onen dluh zálohu 10000 Kč, kterou jim žalovaný zaplatil. Žalovaný tak dluží zbývajících 32811,14 Kč. Byl upomínán o zaplacení, je v prodlení se zaplacením. 3. Nájemní smlouvou prokázali žalobci existenci nájemního vztahu. Za listiny plyne, že pronajal žalovanému výše popsaný byt za nájemné 10 900 Kč měsíčně. V nájemném je zahrnuta (mimo jiné) i úhrada za odběr elektrické energie. Dopisem ze dne 31. 3. 2021 prokázali žalobci výpověď nájemního vztahu. Poštovní obálkou potom doložili, že výpověď zaslali žalovanému na adresu jeho bydliště. Daňovým dokladem z 9. 6. 2021 prokázali zaplacení 700 Kč zámečníkovi za otevření bytu. Žalobci neprokázali vynaložení nákladů na vystěhování věcí žalovaného z bytu a ze sklepa ani nákladů na opravu zařízení bytu (ačkoliv fotografiemi doložili existenci poškození). Vyúčtováním odběru elektřiny sice doložili nedoplatek 3311,14 Kč, avšak toto zjištění nemá význam pro rozhodnutí ve sporu. Dále žalobci předložili výpis z bankovního účtu jako doklad o tom, že jím žalovaný nezaplatil nájemné. Ani toto zjištění není významné pro rozhodnutí sporu, když není povinností žalobců prokázat skutečnost, která se nestala. Záznamem telefonické a elektronické korespondence potom žalobci doložili, že opakovaně vyzývali žalovaného k zaplacení dluhu. Dopisem ze 7. 6. 2021 prokázali zaslání předžalobní výzvy žalovanému. 4. V posuzovaném případě se jedná o závazkový právní vztah – nájemní smlouvu ve smyslu ustanovení § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost, když nezaplatil nájemné za dobu od 1. 3. 2021 do 9. 6. 2021. Žalobci nemají nárok na vydání bezdůvodného obohacení (3311,14 Kč) jako nároku na doplatek za spotřebovanou elektřinu, když platba za elektřinu byla smlouvou zahrnuta v nájemném. Konečně 3. část nároku žalobců představuje nárok na náhradu škody (700 + 2500 Kč). Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. (ust. § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) Způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. (ust. § 2911 občanského zákoníku). Žalobci doložili, že museli vynaložit 700 Kč na otevření bytu, neprokázali však náklady 2 500 Kč na opravu poškození z bytu a vyklizení bytu. Proto soud žalobě zčásti vyhověl – co do 27 000 Kč - a ve zbytku ji zamítl. 5. Žalobci uspěli ve sporu v převážné míře, a proto jim soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. (ust. § 151 odst. 3 občanského soudního řádu). Soud přiznal žalobcům 2x 300 Kč jako paušální náhradu hotových výloh nezastoupeného účastníka sporu za podání žaloby a účast při soudním jednání, na základě ust. § 2 odst. 1, 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a podle ust. § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Dále žalobcům náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku 1641 Kč. Dále mají žalobci právo na náhradu cestovních nákladů za cestu žalobce a k jednání soudu, z Hradce Králové do Rychnova nad Kněžnou a zpět, ve výši 266,80 Kč (při vzdálenosti 40 km na jednu cestu, průměrné spotřebě 5,33 litru benzínu /100 km, paušální náhradě 4,7 Kč/km jízdy, ceně pohonných hmot 37,1 Kč benzínu podle vyhlášky 511/2021 Sb.). 6. Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu). 7. Soud zvážil, zdali snad v tomto případu nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 150 občanského soudního řádu. Nenalezl takové důvody. Žádný z účastníků je neuvedl a neplynou ani z obsahu soudního spisu.