6 C 134/2022-42 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobou doručenou soudu dne 15. 6. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1.598 Kč, přičemž částka 600 Kč připadla na dva poplatky za vyhotovení a odeslání upomínek po 300 Kč a zbytek na neuhrazené pojistné dle pojistné smlouvy č. 6340565777 za období od 11. 6. 2021 do 17. 9. 2021. Žalobce zároveň požadoval příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 101 Kč za dobu od 18. 9. 2021 do 15. 6. 2022. Žalovaný se k věci samé nijak nevyjádřil, pouze požádal o delší dobu splatnosti, bude-li odsouzen k peněžitému plnění. Soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 11. 6. 2021 s počátkem pojištění od téhož dne na dobu neurčitou pojistnou smlouvu č. 6340565777, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky Škoda Felicia, [registrační značka]. Žalovaný se uvedenou smlouvou zavázal hradit roční pojistné ve výši 3.744 Kč ve čtvrtletních splátkách. Žalobce předložil soudu sazebník nákladů na vymáhání pojistného vydaný žalobcem s účinností od 1. 7. 2019, který obsahuje poplatek ve výši 300 Kč za upomínku k zaplacení pojistného a poplatek 300 Kč za pokus o smír po zániku pojištění. Žalobce ale nijak nedoložil, že by v sazebníku uvedené poplatky byly součástí nějakého ujednání mezi žalobcem a žalovaným. V pojistné smlouvě žádný takový poplatek sjednaný není a ani pojistné podmínky odkaz na sazebník neobsahují. Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k dobrovolnému splnění dluhu před podáním žaloby. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti po právu. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V souladu s § 2782 občanského zákoníku má pojistitel (žalobce) právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Požadavek žalobce na zaplacení dlužného pojistného za období uvedené v žalobě je tedy důvodný. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněný nárok na dlužné pojistné z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. Z provedených důkazů ale nevyplynul nárok žalobce na zaplacení dvou poplatků po 300 Kč. Podle pojistných podmínek má žalobce v souvislosti s prodlením žalovaného s platbou pojistného právo na náklady spojené s upomínáním a vymáháním pojistného. Takové (skutečné) náklady ale žalobce nedoložil, soudního jednání se nezúčastnil a soud ho tak nemohl poučit podle § 118a o. s. ř. o povinnosti doplnit žalobní tvrzení a označit důkazy. Soud proto žalobě vyhověl v části žádající zaplacení dlužného pojistného a shledal částečně důvodným i požadavek žalobce na zaplacení zákonných úroků z prodlení, konkrétně jejich poměrné části ve vztahu k dlužnému pojistnému; nárok na úhradu úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Naopak v části žádající dalších 600 Kč na poplatcích musel soud žalobu zamítnout. Stejně tak bylo nutné zamítnout část žádaného kapitalizovaného úroku z prodlení v relaci k zamítnutému nároku. Právo na náhradu nákladů řízení náleží dle § 142 odst. 2 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení úspěšným z 62 %. Žalobci tak na náhradě nákladů řízení náleží poměrná část (24 %) z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 200 Kč (§ 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč (§ 13 odst. 5 advokátního tarifu), náhrady 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), a také náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; celkem tedy 357 Kč.