7 C 159/2022-34 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalovaném žalobou, uplatněnou u soudu dne 25. 4. 2022, zaplacení žalované částky z titulu náhrady za nezaplacené jízdné v prostředku hromadné dopravy provozovaném žalobcem a přirážky k takto nezaplacenému jízdnému, přičemž v návrhu žalobce uvedl, že žalovaný použil k přepravě jím provozovaný prostředek MHD bez platné jízdenky dne 2. 2. 2022. Protože se žalovaný k jednání, ke kterému byl řádně předvolán, nedostavil ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 2. 2. 2022 č. 12474 soud zjistil, že žalovaný, který použil k přepravě prostředek MHD, provozovaný žalobcem, se neprokázal při kontrole provedené pracovníkem žalobce jízdním dokladem. Ze shora uvedeného zápisu o provedené přepravní kontrole soud zjistil, že žalovaný, který použil k přepravě prostředek MHD provozovaný žalobcem, se neprokázal při kontrole provedené pracovníkem žalobce jízdním dokladem. Ze smluvních přepravních podmínek pro přepravu ve vozidlech městské hromadné dopravy žalobce plyne, že přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu je stanovena ve výši 1 500 Kč. Z tarifu jízdného pak vyplývá, že jízdné činí 30 Kč. Z provedených důkazů má soud za to, že žaloba je důvodná. Podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, v platném znění, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovaný použil k přepravě prostředek MHD provozovaný žalobcem bez platné jízdenky, což bylo prokázáno příslušným zápisem o provedené přepravní kontrole. Žalobci tak za žalovanou vznikl nárok na náhradu jízdného a přirážky k jízdnému dle tarifu jízdného a smluvních přepravních podmínek. Protože žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, neboť žalobci doposud náhradu za jízdné a přirážku k jízdnému ve výši žalované částky nezaplatil, uložil mu soud nyní povinnost dlužnou částku žalobci zaplatit včetně úroků z prodlení, na které má žalobce coby věřitel dle § 1970 o. z. právo, a to od data prodlení žalovaného s plněním. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalovanému, který v tomto řízení úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) Náklady řízení žalobce ve výši 1 489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 400 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (3x 200 Kč a 3x 100 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 189 Kč.