7 C 8/2022-29 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se domáhal po žalované žalobou, uplatněnou u soudu 27.10.2021, zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu neuhrazení zákonem stanovených televizních poplatků. Tvrdil, že žalovaná jako přihlášená držitelka televizního přijímače nezaplatila za období od září do prosince 2020 včetně televizní poplatky (celkem za 4 měsíce) po 135 Kč měsíčně. Celkem tak dluží žalobci žalovanou částku, na kterou dosud nic neuhradila, ačkoliv k tomu byla žalobcem opakovaně vyzývána. Proto se žalobce domáhal po žalované nejen úhrady celé dlužné částky, ale i zaplacení zákonných úroků z prodlení jdoucích z jednotlivých dlužných televizních poplatků ode dne následujícího po dni jejich splatnosti (15. den v měsíci) do dne sepisu žaloby kapitalizovaných v částce 44,25 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, nedostavila se ani k soudnímu jednání, ke kterému byla včas a řádně předvolána, aniž by požádala z důležitého důvodu o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Z provedených důkazů, zejména z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, z oznámení o přihlášení ze zákona, z potvrzení o správnosti údajů České pošty s. p. a z přehledu předepsaných poplatků včetně výpočtu úroků z prodlení soud zjistil, že žalovaná byla od dubna 2019 přihlášena jako držitel televizního přijímače k placení televizních poplatků. V období za měsíce září až prosinec 2020 však televizní poplatky nezaplatila. Výše měsíčního poplatku přitom vždy činila 135 Kč s tím, že poplatek měl být uhrazen vždy do každého 15. dne v příslušném měsíci. Celkem tak výše dlužné částky odpovídá žalované částce. Žalovaná byla před podáním žaloby opakovaně vyzvána žalobcem k úhradě uvedeného dluhu včetně příslušenství, a to prostřednictvím České pošty s.p. a její služby DINO, přičemž byl i upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. 4. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalovaná jakožto řádně přihlášená držitelka televizního přijímače byla povinna v rozhodné době platit příslušné televizní poplatky, a to dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Výše těchto poplatků činila 135 Kč měsíčně. Žalovaná však této své povinnosti nedostála, poplatky za uvedené měsíce nezaplatila, a proto dluží žalobci žalovanou částku. Žalobce v souladu s § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyzval žalovanou k úhradě dlužných televizních poplatků, avšak žalovaná na tuto výzvu nereagovala a dosud nic žalobci z uvedeného titulu nezaplatila. Proto jí soud nyní uložil povinnost zaplatit žalobci celou žalovanou částku, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení, na které má žalobce coby věřitel dle § 1970 občanského zákoníku (z. č. 89/2012 Sb.) nárok. Výše úroků z prodlení je přitom dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že je vždy odvozena od výše repo sazby stanovené Českou národní bankou. Soud přitom přezkoumal, že žalobcem požadované úroky z prodlení nepřesahují výši úroků z prodlení stanovenou uvedenými právními předpisy. 5. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalovanému, který v tomto řízení úspěšný nebyl (§142 odst. 1 o.s.ř.) Náklady žalobce v částce 1 126 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 400 Kč, odměny advokáta za dva úkony po 200 Kč a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 126 Kč.