7 C 97/2022-80 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalované svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 12. 3. 2020, zaplacení žalované částky, neboť 23. 7. 2008 uzavřel se žalovanou smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet], jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky žalobce a žalobce se na základě této smlouvy zavázal poskytnout žalované úvěr na sporožirovém účtu (dále jen kontokorent) až do sjednaného limitu ve výši 5 000 Kč. Za takto poskytnutý kontokorent se žalovaná zavázala dle smlouvy platit úrok ve výši 18,9% společně s poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu dle aktuálního ceníku. Žalovaná nesměla přečerpat povolený úvěrový rámec nad sjednanou částku a byla povinna poskytnutý kontokorent v celé výši splatit, tzn. zajistit, aby byl zůstatek na účtu kladný nebo alespoň nulový, a to nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání úvěru. Úplným splacením kontokorentu žalovaná dle smlouvy nabyla automaticky možnost opět kontokorent za sjednaných podmínek čerpat. Žalovaná, ale své závazky nedodržela, čímž porušila smlouvu a na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který byl žalobce oprávněn úročit vedle řádného smluvního úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Nepovolený debetní zůstatek byla žalovaná povinna žalobci neprodleně uhradit, ale neučinila tak, a to ani na výzvy banky ze dne 24. 7. 2019, v níž banka současně vypověděla smlouvu a další dohody o službách souvisejících s účtem a dlužnou pohledávku ze sporožirového účtu převedla na evidenční účet pro splácení pohledávky č. [bankovní účet]. Žalovaná tak žalobci dluží ze smlouvy o úvěru 7 901,01 Kč na jistině, což odpovídá zápornému zůstatku na sporožirovém účtu ke dni převodu pohledávky na evidenční účet, na smluvním úroku 472,10 Kč za období od 25. 7. 2019 do 20. 1. 2020, na zákonném úroku z prodlení 394,97 Kč za období od 25. 7. 2019 do 20. 1. 2020, smluvní úrok ve výši 18,9% ročně z jistiny jdoucí od 21. 1. 2020 do zaplacení a 10% úrok z prodlení z jistiny jdoucí rovněž od 21. 1. 2020 do zaplacení. Protože se žalovaná k jednání, ke kterému byla řádně předvolána, nedostavila a ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§101 odst. 3 o.s.ř.). Ze smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, uzavřené mezi účastníky řízení dne 23.7.2008 bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena ve výši limitu 5000 Kč a žalovaná se zavázala vyčerpanou částku žalobci vrátit a zaplatit mu úrok ve výši 18,9% ročně a dále platit i poplatky a ceny dle ceníku žalobce. Splácení úvěru včetně úroků a ostatních plateb bylo dojednáno tak, že žalovaná byla povinna úvěr splatit do jednoho roku ode dne počátku čerpání úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobce a jeho ceník, přičemž žalovaná potvrdila, že se s nimi před podpisem smlouvy seznámila. Z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaná vyčerpala z titulu úvěru dle uvedené úvěrové smlouvy úvěr do výše 7 901,01 Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobce na základě smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené se žalovanou dne 23. 7. 2008 poskytla žalované úvěr ve výši 5 000 Kč. Splácení úvěru včetně úroků a ostatních plateb bylo dojednáno tak, že žalovaná se zavázala úvěr splatit do jednoho roku ode dne počátku čerpání úvěru. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,9% ročně a výčet možných poplatků a cen či smluvních sankcí byl obsažen v ceníku žalobce, který tvořil nedílnou součást smlouvy. Žalovaná dluh neuhradila ani po opakovaných upomínkách, proto žalobce požadoval splacení celého úvěru, když dlužná částka činila 7 901,01 Kč. Podle § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník) v tehdy platném znění se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž k prodlení došlo, zvýšené o 8 procentních bodů. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 a násl. obchodního zákoníku a žalobce coby úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnil a poskytl žalované úvěr ve sjednané výši 5 000 Kč. Žalovaná coby úvěrovaná svým závazkům nedostála, neboť nehradila sjednané splátky úvěru, kterými měla splatit jak jistinu úvěru, tak sjednané úroky i poplatky a případné smluvní sankce. Proto jí soud uložil povinnost žalobci požadovanou dlužnou částku zaplatit včetně sjednaných úroků a úroků z prodlení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142a odst. 1 o.s.ř., a protože byl žalobce v řízení plně úspěšný, přiznal mu soud náklady řízení ve výši 6 862,61Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 400 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (3x 200 Kč a 3x 100 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. před podáním žaloby a dále odměny advokáta za jeden úkon právní služby a náhrady hotových výdajů k tomuto úkonu (1 500 Kč a 300 Kč) dle vyhl. č. 177/1996 Sb. po podání žaloby, náhrady cestovného osobním automobilem zn. Volkswagen Passat z [obec] do [obec] a zpět dne 11. 7. 2022 za 1 641 Kč, náhrady za ztrátu času na cestě za 10 půlhodin po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 1 121,61 Kč.