9 C 200/2021-290 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se u soudu domáhaly vydání rozhodnutí, jímž by byl nahrazen projev vůle žalovaného - souhlas s bezúplatným převodem v žalobě vymezených pozemků k uspokojení nároku žalobkyň plynoucího z § 11a a následujících zákona č. 229/1991 Sb., v platném znění (dále jen zákon o půdě). Tvrdily, že jsou právními nástupkyněmi oprávněné osoby ve smyslu § 4 zákona o půdě a dále, že jsou samy přímými oprávněnými osobami dle § 4 zákona o půdě, přičemž mají stále nevypořádané nároky na převod náhradních pozemků za pozemky nevydané. Upřesnily, že rozhodnutím příslušného pozemkového úřadu PÚ 8043/93/3, PÚ 8043/93/4 a PÚ 8043/93/6 bylo rozhodnuto o nevydání pozemků v k. ú. [část obce] a k. ú. [část obce], [územní celek]. Hodnota těchto nevydaných pozemků byla určena na základě znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba] dne 24. 4. 2019, a to ve výši 3.426.000 Kč pokud jde o pozemky z rozhodnutí č. j. PÚ 8043/93/3, 2.536.750 Kč ve vztahu k pozemkům z rozhodnutí č. j. PÚ 8043/93/4 a 1.267.000 Kč u pozemků z rozhodnutí PÚ 8043/93/6, celkem tedy ve výši 7.229.750 Kč, z čehož má každá žalobkyně nárok na 1/2. Žalobkyně dále k tomu dále uváděly, že již vedly s žalovaným jiné soudní spory, ve kterých byla takováto výše jejich nároku uznána, a současně bylo pravomocně judikováno, že postup žalovaného byl vůči nim liknavý a svévolný. Nárok žalobkyň však dosud nebyl plně uspokojen. Proto žádaly o nahrazení projevu vůle žalovaného s uzavřením smluv, jimiž by na každou z žalobkyň byly převedeny další pozemky ve vlastnictví žalovaného, čímž by jejich nároky byly do výše hodnoty těchto pozemků vyrovnány. 2. Rozsah konkrétních pozemků, jež žalobkyně navrhovaly k bezúplatnému převodu jako pozemků náhradních, byl v průběhu řízení procesními návrhy žalobkyň měněn, a to vždy z důvodu, že v řízení vyšla najevo problematická převoditelnost, resp. nepřevoditelnost daných pozemků. O částečném zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žalobkyněmi bylo zdejším soudem rozhodnuto usnesením č. j. 9 C 200/2021-190, a to ve vztahu k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], dále usnesením č. j. 9 C 200/2021-258 bylo řízení zastaveno ve vztahu k pozemkům [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo] vše opět v k. ú. [obec]. Další částečné zpětvzetí žaloby bylo provedeno podáním žalobkyň ze dne 5. 9. 2022, a to ve vztahu k pozemkům [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo]. Protože žalovaný i s tímto částečným zpětvzetím souhlasil, soud řízení v tomto rozsahu postupem dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen o.s.ř.), zastavil (výrok I.). 3. Žalovaný v reakci na žalobu (ve znění uvedených částečných zpětvzetí) uvedl, že je mu známo, že v obdobných věcech u nároku žalobkyň bylo rozhodováno, že postup žalovaného byl liknavý a svévolný. Žalovaný s tímto závěrem sice není ztotožněn, avšak tato rozhodnutí respektuje. Proto tyto skutečnosti nesporoval. Nesporoval ani původní výši restitučního nároku žalobkyň s tím, že nárok žalobkyň byl rozsudky Okresního soudu v Trutnově (15 C 38/2019-355), Okresního soudu v Chebu (12 C 42/2019-468), Okresního soudu v Ústí nad Orlicí (11 C 47/2019-254), Okresního soudu v Trutnově (15 C 38/2019-730), Okresního soudu Praha – východ (36 C 124/2019-163) a Okresního soudu v Mladé Boleslavi (9 C 65/2019-701), jakož i rozsudkem Okresního soudu Praha – západ (3 C 86/2019-233) uspokojen co do částky 1.935.019,76 Kč u žalobkyně a) a co do částky 2.546.162,12 Kč u žalobkyně b), celkem tedy co do částky 4.481.181,88 Kč. V dalším se proto žalovaný omezil pouze na posouzení vhodnosti jednotlivých náhradních pozemků k vydání. Konkrétně namítal, že k převodu nejsou vhodné pozemky [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo] vše v obci a k. ú. [obec] (kromě těchto pozemků předmětem sporu zůstaly již jen pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v obci a k. ú. [obec] – poznámka soudu). Důvod nepřevoditelnosti pak vymezoval zvláště ke každému z pozemků navrhovaných žalobkyněmi k vydání, jak je uvedeno dále. 4. Účastníci tedy učinili nesporným, že žalobkyně jsou nástupkyněmi oprávněné osoby, resp. samy jsou oprávněnými osobami dle zákona č. 229/1991 Sb., a mají vůči žalovanému dosud nevypořádané nároky plynoucí z rozhodnutí Pozemkového úřadu č. j. PÚ 8043/93/3, č. j. PÚ 8043/93/4 a č. j. PÚ 8043/93/6 o nevydání pozemků v k. ú. [část obce] a k. ú. [část obce], [územní celek], přičemž celková výše jejich restitučního nároku činila 7.229.750 Kč. Dále učinili nespornou i otázku liknavého a svévolného přístupu žalovaného ve vztahu k uspokojování nároku žalobkyň, neboť toto již bylo mezi účastníky vyřešeno v řadě jiných soudních řízení. V průběhu řízení došlo také ke shodě účastníků na ocenění pozemků, a to tak, že žalobkyně přistoupily na ocenění pozemků dle žalovaného. Ocenění pozemků žalovaným přitom vychází ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného společností qdq services, s.r.o. dne 27. 10. 2021, jenž je opatřen znaleckou doložkou. V tomto posudku jsou oceněny všechny dále uvedené pozemky vyjma pozemku [číslo] (viz níže). 5. Mezi účastníky tak zůstala sporná pouze otázka převoditelnosti, resp. nepřevoditelnosti pozemků, které jako náhradní pozemky k vydání označily žalobkyně, a ohledně nichž nebyla žaloba vzata zpět. Konkrétně se jedná o tyto pozemky, všechny nacházející se v obci a k. ú. [obec]: pozemek; parcela; původní ocenění dle ZP žalobkyň; ocenění dle ZP žalovaného <b>pro žalobkyni a)</b> 1.; [parcelní číslo]; 92.758; 96.616 Kčs 2.; [parcelní číslo]; 1.632; 2.481 Kčs 3.; [parcelní číslo]; 12.094; 16.339 Kčs 4.; [parcelní číslo]; 40.216; 67.315 Kčs 5.; [parcelní číslo]; 10.703; 13.373 Kčs 6.; [parcelní číslo]; 112.465; 113.102 Kčs 7.; [parcelní číslo]; 24.655; 26.349 Kčs 8.; [parcelní číslo]; 909,55; 1.723 Kčs 9.; [parcelní číslo]; 2.451; 4.053 Kčs ocenění žalovaným - celkem 341.356,72 Kč <b>pro žalobkyni b)</b> 10.; [parcelní číslo]; 1.421 Kčs; 2.000 Kčs 11.; [parcelní číslo]; 77,55 Kč (v závěrečném návrhu žalobkyň tato cena); 468,67 Kčs 12.; [parcelní číslo]; 27.749 Kčs (v závěr. návrhu žalobkyň uvedeno 26.80 4,70 Kč); - 13.; [parcelní číslo]; 12.774 Kčs; 13.629 Kčs 14.; [parcelní číslo]; 34.796 Kčs; 45.558 Kčs 15.; [parcelní číslo]; 2.218 Kčs; 5.393 Kčs 16.; [parcelní číslo]; 99.037 Kčs; 125.043 Kčs 17.; [parcelní číslo]; 40921 Kčs; 65.601 Kčs ocenění žalovaným bez pozemků [číslo] [číslo] celkem 257.226 Kčs 6. V závěrečném návrhu žalobkyně převzaly tedy ocenění pozemků žalovaným, vyjma pozemků [číslo] [číslo]. U pozemku [číslo] zvolili cenu dle svého znaleckého posudku. U pozemku [číslo] vyšly z ceny pozemku určenou žalovaným v soudním řízení č. 9C 148/2021 (viz dále), ovšem bez započtení porostů. 7. Žalovaný ovšem trval na nepřevoditelnosti většiny uvedených pozemků. 8. Ve vztahu k pozemku [číslo] namítal, že se na něm nachází lyžařský vlek a je dle územního plánu [územní celek] veden jako plocha NSps, tedy plocha přírodní – sportovní, což vylučuje jeho zemědělské obhospodařování. K důkazu byl předložen příslušný územní plán obce, ze kterého soud ověřil, že plochy NSps jsou charakterizovány jako„ přírodní a extenzivně využívané zemědělské plochy, kde je umožněno pravidelné sezónní využití pro sjezdové (popř. i běžecké) lyžování - vč. lyžařských dopravních zařízení a nezbytně nutných doprovodných prvků (systémy umělého zasněžování, bezpečnostní, orientační a informační prvky aj.) - vše při maximální ohleduplnosti k přírodním hodnotám vč. krajinného rázu; Plochy NSps jsou v ÚP navrženy k rozšíření zejména ve stávajícím areálu Ski centra [anonymizováno] (K1, K2, K3) a v menším nově navrženém areálu SZ od centra obce (K4); tuto funkci mají i plochy územních rezerv R1, R2 a R3“. Z vyjádření [územní celek] plyne, že tato obec považuje pozemek za převoditelný, pouze je u něho poznámka sjezdovka. Ze snímku ortofotomapy (č. l. 226 spisu) nebyl žádný lyžařský vlek na tomto pozemku seznán. 9. Ve vztahu k pozemku [číslo] žalovaný namítal nemožnost zemědělské obhospodařovatelnosti z důvodu, že je„ protnut“ jiným pozemkem ve vlastnictví obce, tedy téměř rozdělen vedví. Navíc se nachází v ochranném pásmu pitné vody, je zde ochranné pásmo vodního zdroje 1. stupně. Rovněž dle územního plánu obce je pozemek rozdělen na tři části, plochu zemědělskou (NZ), plochu přírodní – zemědělskou (NSpz) a plochu přírodní – sportovní (NSps).