9 C 3/2022-48 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce podal dne 18. 10. 2021 u soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhal zaplacení 6 718 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že na něho smluvně přešla pohledávka společnosti [právnická osoba] vůči žalované z titulu neuhrazení kupní ceny za dodanou elektřinu. Tvrdil, že jeho právní předchůdce dodával na základě kupní smlouvy žalované elektrickou energii do odběrního místa [datum], [PSČ] [obec]. Žalovaný však nezaplatil za elektřinu sjednanou kupní cenu, a nadále tak dluží žalobci 6 718 Kč za elektřinu dodanou v období od 28. 8. 2018 do 29. 1. 2019, a to včetně smluvního poplatku za odeslané upomínky k zaplacení. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. Ze smlouvy č. 0200675647 uzavřené dne 20. 2. 2018 (jejíž součástí jsou všeobecné smluvní podmínky a ceník služeb) mezi společností [právnická osoba] a žalovanou vyplývá, že touto se výše uvedená společnost zavázala dodávat elektrickou energii do odběrního místa. [anonymizována dvě slova], [PSČ] [obec] a žalovaný se zavázal za takto dodanou energii hradit smluvní cenu. Z faktury vystavené společností [právnická osoba], č. 1903967278 plyne, že tato společnost účtovala žalovanému za elektrickou energii dodanou v období od 28. 8. 2018 do 29. 1. 2019 nedoplatek ve výši 6 718 Kč. Datum splatnosti tohoto dluhu bylo stanoveno dnem 25. 2. 2019. Z písemného znění smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 a z dodatku č. 1 ze dne 29. 3. 2019 a z dodatku č. 2 ze dne 4. 3. 2020 soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) jakožto postupitelem a žalobcem coby postupníkem a touto byla na žalobce postoupena mimo jiné výše uvedená pohledávka vůči žalované. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 5. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 5. 2021, kterou žalobce adresoval žalovanému, se podává, že žalobce upomínal žalovaného o zaplacení tohoto dluhu. Žalovaný z tohoto titulu doposud ničeho neuhradil. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi [právnická osoba] prodej a.s. a žalovaným byla platně uzavřena kupní smlouva dle § 2079 občanského zákoníku, na základě které společnost [právnická osoba] dodávala žalovanému elektřinu. Současně tím žalovanému jakožto kupujícímu vznikla povinnost platit kupní cenu za dodanou elektřinu. Protože však žalovaný [právnická osoba] prodej a.s. a posléze ani žalobci, na něhož uvedená pohledávka smluvně přešla, řádně a včas nezaplatil celou sjednanou kupní cenu za odebranou elektrickou energii, dostal se do prodlení. Dluh neuhradil ani tehdy, když mu byly opakovaně doručeny upomínky o úhradu tohoto dluhu. Žalobce tak má rovněž právo domáhat se ve smyslu § 1970 občanského zákoníku úroků z prodlení, určené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě vyhověl. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalovanému, který v tomto řízení úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) Náklady žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 400 Kč a dále odměnou advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve znění pozdějších předpisů, a částkou 3x 100 Kč jako paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby. Dále 21% DPH z těchto částek ve výši 189 Kč, kterou je advokát povinen z tohoto příjmu odvést. Celková výše nákladů žalobce tak činí 1 489 Kč. Soud v projednávané věci aplikoval výše v citované ustanovení § 14b advokátního tarifu, protože návrh na zahájení řízení byl podán na ustáleném formuláři, a protože z úřední činnosti soudu je známo, že žalobce skutkově a právně obdobné návrhy podává u soudu opakovaně.