10 C 284/2023-44 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 19 376 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že jeho právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 4. 11. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 283502767, na základě které poskytl žalovanému v hotovosti finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že uvedené společnosti poskytnutou částku vrátí a zaplatí jí i poplatek ve výši 14 726 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 8 247 Kč při úrokové sazbě 24,50 % ročně, částky za zpracování zápůjčky a další péči o zákazníka ve výši 6 479 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 44 726 Kč měl žalovaný uhradit 24 pravidelnými měsíčními splátkami po 1 864 Kč s tím, že poslední splátka ve výši 1 854 Kč byla stanovena na 4. 11. 2021. Žalovaný ale splátky řádně a včas nehradil. Po datu splatnosti poslední stanovené splátky tak žalovaný na jistině dlužil částku 15 037,49 Kč a na poplatku částku 4 338,51 Kč Ani později žalovaný dluh nevyrovnal. Následně byla pohledávka za žalovaným smluvně postoupena na žalobce, a proto se žalobce žalobou domáhal po žalovaném úhrady dlužné jistiny úvěru i dlužného poplatku a nadto po něm požadoval i další smluvní úrok ve výši 24,50 % ročně z částky 15 037,49 Kč od 5. 11. 2021 do zaplacení s tím, že jej částečně ke dni 14. 12. 2022 kapitalizoval částkou 4 389,63 Kč. Dále žalobce po žalovaném požadoval i zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 15 037,49 Kč od 8. 11. 2021, tedy od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední stanovené splátky, do zaplacení, který opět částečně ke dni 14. 12. 2022 kapitalizoval, a to částkou 1 509,24 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí. 4. Soud ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 11. 2019 zjistil, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] smlouvu, ve které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalovanému v hotovosti oproti podpisu smlouvy finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i poplatek za zápůjčku ve výši 14 726 Kč, který byl vypočten jako součet úroku ve výši 8 247 Kč a částky za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garance neuplatnění pohledávky [právnická osoba] v případě úmrtí Zákazníka ve výši 6 479 Kč. Ve smlouvě bylo uvedeno, že úroková sazba činí 24,50 % p. a. a je pevná po celou dobu trvání smlouvy. Žalovaný se zavázal„ celkovou dlužnou částku“ skládající se z jistiny poskytnutého spotřebitelského úvěru, poplatku a částky pojistného, tedy částku 44 726 Kč, splatit formou 24 měsíčních splátek ve výši 1 864 Kč. Podpisem na smlouvě žalovaný stvrdil převzetí částky 30 000 Kč v hotovosti. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, ve kterých byl v bodu 6 upraven postup při prodlení zákazníka. Je zde zakotveno oprávnění věřitele na smluvní pokutu, účelně vynaložené náklady, právo na zákonné úroky z prodlení a na náhradu škody. V bodu 9 smluvních podmínek je uvedeno, že smlouva je uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky Celkové dlužné částky, případně prodloužené o udělené splátkové prázdniny. Smlouvu lze předčasně ukončit dohodou smluvních stran, odstoupením ze strany věřitele či odstoupením ze strany zákazníka, a to vždy za stanovených podmínek. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. 5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla úvěruschopnost žalovaného přezkoumávána zjišťováním jeho příjmů a výdajů, což bylo ověřováno pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami žalovaného za předcházející měsíce. 6. Z tabulky umoření vyhotovené ke dni 19. 12. 2022 plyne, že žalovaný uhradil z titulu smlouvy č. 283502767 celkem částku 25 350 Kč, jiné platby neprovedl. Dluh na jistině úvěru činil 15 037,49 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 a ze seznamu postupovaných pohledávek, jenž tvořil přílohu této smlouvy, bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným z výše uvedeného titulu byla postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 16. 12. 2022. 8. Z výzvy k zaplacení ze dne 1. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě žalované částky s příslušenstvím s tím, že ve výzvě uvedl skutkový i právní základ nároku na tuto částku a také upozornil žalovaného na následnou možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Výzva byla žalovanému zaslána doporučeným způsobem, jak plyne se souvisejícího poštovního podacího lístku ze dne 2. 6. 2023. 9. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovaný převzal v hotovosti od dané společnosti částku 30 000 Kč. Dle smlouvy byl žalovaný povinen vrátit uvedené společnosti částku 30 000 Kč a zaplatit jí i„ poplatek“ ve výši 14 726 Kč. Součástí„ poplatku“ byl i úrok stanovený částkou 8 247 Kč. Tento úrok byl vypočten dle úrokové sazby 24,50 % ročně. Úhradu celkové částky 44 726 Kč měl žalovaný provést pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaný ale přestal splátky hradit. Celkem uhradil pouze 25 350 Kč. Jiné platby neprovedl. K odstoupení od smlouvy ze strany věřitele nedošlo. Smluvní vztah zanikl uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Po započtení uhrazené částky činil dluh na jistině 15 037,49 Kč a na poplatku 4 338,51 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 14. 12. 2022 postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Ani poté žalovaný dluh nevyrovnal. Před podáním žaloby byl k úhradě žalované částky žalovaný znovu zvláště vyzván s tím, že byl upozorněn na následnou možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. 10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 11. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Žaloba je částečně důvodná. 14. Soud má v řízení prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., přičemž na tuto smlouvu dopadala i právní úprava daná jak zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, tak i příslušnými ustanoveními o. z., zejména § 1810 a násl. a 1841 a násl. o. z., o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem. Právní předchůdce žalobce jakožto zapůjčitel své povinnosti z této smlouvy splnil, když poskytl žalovanému sjednané finanční prostředky. Naopak žalovaný coby vydlužitel svým smluvním povinnostem nedostál, neboť řádně a včas nehradil sjednané splátky zápůjčky, kterými měl splatit jak jistinu zápůjčky, tak i sjednaný poplatek. Po ukončení smluvního vztahu uplynutím sjednané doby tak nadále dlužil na jistině částku 15 037,49 Kč a na poplatku 4 338,51 Kč, které nezaplatil ani následně. Proto mu soud uložil povinnost tyto částky zaplatit, a to žalobci, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na žalobce pohledávka za žalovaným platně dle § 1879 a násl. o. z. přešla a žalovaný o tom byl řádně informován. Současně dle § 1880 o. z. platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobce) i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném zaplacení úroku z prodlení, neboť na něj vzniklo právnímu předchůdci žalobce a posléze žalobci právo dle § 1970 o. z. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení, a to i těch částečně kapitalizovaných, nepřekračuje maximální výši stanovenou právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 15. Naopak soud nevyh