13 C 203/2023-18 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 880 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 880 Kč od 29. 1. 2023 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit a zaplatit jí i úrok a poplatky ve výši 8 180 Kč. Celkovou částku 18 180 Kč pak měl splatit formou pravidelných anuitních týdenních splátek. Žalovaný ale hradil splátky nepravidelně a posléze je přestal hradit úplně. Po splatnosti poslední splátky tak dluží žalobkyni nadále částku 15 880 Kč, kterou ani přes výzvy žalobkyně dosud neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. 434859 ze dne 4. 12. 2021, včetně včleněných smluvních podmínek, jakož shodně i z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z Evidenční karty klienta má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému v hotovosti oproti podpisu smlouvy finanční prostředky ve výši 10 000 Kč jako bezúčelový spotřebitelský úvěr. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku žalobkyni vrátit a současně jí zaplatit i úrok vyčíslený při úrokové sazbě 70,89 % ročně částkou 1 980 Kč a poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 000 Kč, jakož i poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč Celkem tak měl žalovaný zaplatit žalobkyni částku 18 180 Kč, a to formou 60 pravidelných týdenních splátek po 303 Kč. Úhradu jednotlivých splátek měl provádět v hotovosti, k rukám osoby určené žalobkyní, a to počínaje dnem 11. 12. 2021 a dále vždy k sedmému dni po datu splatnosti předchozí splátky. Pro případ prodlení s úhradou splátky se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a také úrok z prodlení ve výši stanovené příslušnými právními předpisy. 5. Z přehledu ke smlouvě 13-434859 plyne přehled předepsaných a uhrazených splátek žalovaným a je z něj zřejmé, že žalovaný nehradil sjednané splátky pravidelně. Žalovaný uhradil žalobkyni celkovou částku 2 300 Kč a ke dni splatnosti poslední předepsané splátky dne tak dluží žalobkyni částku 15 880 Kč. 6. Z upomínky žalobkyně vyplývá, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě žalované částky s příslušenstvím, s tím, že jej výslovně upozorňovala na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou, nebude-li vše zaplaceno v dodatečně stanovené lhůtě. Dle souvisejícího poštovního podacího archu byla tato upomínka zaslána žalovanému téhož dne doporučeným způsobem. 7. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč. Převzetí této částky v hotovosti žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný byl povinen žalobkyni tuto částku včetně úroků ve výši 1 980 Kč a poplatků ve výši 6 200 Kč žalobkyni splácet pravidelnými anuitními splátkami po 303 Kč týdně. Žalovaný ale splátky nehradil včas a řádně, po dni splatnosti poslední splátky nadále dlužil žalobkyni částku 15 880 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky i s příslušenstvím, avšak dosud tak neučinil. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž k prodlení došlo, zvýšené o osm procentních bodů. 11. Soud má za to, že žaloba je důvodná. 12. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., která vyhovovala i podmínkám daným zákonem o spotřebitelských smlouvách č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů, jakož i příslušným ustanovením o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a násl. o. z. a zejména § 1841 a násl. o. z. Žalobkyně jakožto úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnila, když žalovanému poskytla sjednaný úvěr. Žalovaný coby úvěrovaný naopak svým smluvním povinnostem nedostál, neboť řádně a včas nehradil sjednané splátky úvěru, pročež i po splatnosti poslední splátky úvěru dluží žalobkyni žalovanou částku. Proto mu soud uložil nyní povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť žalovaný tím, že svůj peněžitý dluh neuhradil řádně a včas, ocitl se v prodlení, a je povinen dle § 1970 o. z. zaplatit žalobkyni úroky z prodlení. Soud přitom přezkoumal, že výše žalobkyní žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši určenou dle nařízení vlády č. 351/213 Sb., v platném znění. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěšný nebyl. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, a proto soud uložil žalovanému tuto částku žalobkyni na náhradě nákladů řízení zaplatit.